V Šanghaji klesl denní přírůstek nákaz, jsou ale i mimo karanténní zóny

Všichni lidé, kteří mají pozitivní test, jsou posíláni do karanténních středisek. Karanténní zařízení, v nichž mnohdy končí také blízké kontakty infikovaných, se přitom mohou nacházet až několik stovek kilometrů od města, píše agentura AFP.

Lockdown v Šanghaji trvá již měsíc a mezi obyvateli vyvolal vlnu rozhořčení. Na sociálních sítích si stěžují na nedostatek potravin a dalších základních životních potřeb, problémy s přístupem ke zdravotní péči či na špatné hygienické podmínky v karanténních centrech.

Několik lidí ze Šanghaje, kteří měli negativní test na koronavirus, agentuře AFP řeklo, že byli nuceni opustit domovy a odebrat se do izolace daleko za město. "Neměli jsme na vybranou," prohlásila jedna z obyvatelek Šanghaje Lucy. "Policie nám řekla, že je v našem obytném komplexu příliš mnoho pozitivních případů a že v případě setrvání na místě by nám hrozilo velké riziko nákazy," dodala.

Společně se svými sousedy se tedy Lucy byla nucena vydat uprostřed noci více než 400 kilometrů do provizorního karanténního zařízení ve východní provincii An-chuej. Kdy se bude moci znovu vrátit domů, Lucy netuší.

V karanténním centru v provincii An-chuej pobývá i obyvatelka šanghajské čtvrti Ťing-an, která je známá díky buddhistickému chrámu a módním kavárnám. Také ona musela opustit domov navzdory negativnímu testu. Karanténní středisko označuje za "děsivé" a zdůrazňuje, že ona i sousedé z jejího obytného bloku "ztratili v šanghajské úřady důvěru".

"Kontroverzní opatření svědčí o silném tlaku vlády na místní úřady, aby uplatňovaly vůči covidu politiku nulové tolerance," uvedl specialista na zdravotní otázky v americké nezávislé Radě pro zahraniční vztahy Yanzhong Huang. "Státní úředníci jsou pravidelně propouštěni, pokud se v jejich lokalitě objeví ohnisko epidemie," dodal.

Peking, kde denně přibývají desítky nákaz, se zatím pro uzávěru nerozhodl a spoléhá na plošné testování a izolování infikovaných.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených v posledních týdnech ohlásila řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly až ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.