V USA přestane od 23. května platit kontroverzní nařízení, které s odvoláním na pandemii covidu-19 umožňovalo úřadům bez řádného řízení odmítat žadatele o azyl kvůli obavám z šíření nebezpečných chorob. Dnes to oznámilo americké Středisko pro kontrolu a pro prevenci nemocí (CDC).
Opatření spustil v březnu roku 2020 tehdejší silně protiimigrační republikánský prezident Donald Trump, jeho demokratický nástupce Joe Biden v něm nicméně pokračoval k nevoli řady demokratů a obhájců práv imigrantů. Experti očekávají, že po zrušení pravidla začne přicházet k jižní hranici USA větší množství utečenců.
Protiepidemické opatření umožňuje Spojeným státům obejít závazky vyplývající z amerického i mezinárodního práva podle nichž musí poskytnout bezpečné útočiště osobám, které utíkají před nebezpečím či perzekucí.
"Po posouzení stávajících zdravotních podmínek a přibývající dostupnosti nástrojů pro boj s covidem-19 (jako jsou velmi účinné vakcíny a léky), se ředitelka CDC rozhodla, že nařízení pozastavující právo na přijetí imigrantů do Spojených států již není zapotřebí," uvedlo dnes CDC.
Kritici dlouho vyčítali Trumpovi, že přísné nařízení zneužil k prosazování své tvrdé protiimigrační politiky. Ve skutečnosti podle nich USA před šířením nákazy nijak významně nechránilo a přivedlo do nebezpečí statisíce lidí, kteří museli po odmítnutí Spojenými státy pobývat v nebezpečných podmínkách v severním Mexiku. Americké úřady nařízení uplatnily od března roku 2020 v případě asi 1,7 milionu osob, které v jeho důsledku přišly o právo požádat v USA o azyl.
Biden nicméně nechal po nástupu do funkce loni v lednu pravidlo v platnosti navzdory četným předvolebním slibům, že zvrátí tvrdou imigrační politiku svého předchůdce. Za to si vysloužil hlasitou kritiku čelných demokratů a nevládních organizací.
O tom, že se americká vláda zřejmě chystá nařízení zrušit, informovala média již v polovině týdne, což spustilo kritiku republikánů. Rozvolnění nynějších restrikcí podle nich přiměje velké množství imigrantů k nelegálnímu překročení hranice, a to v době, kdy už tak nepovolené přechody dosahují téměř rekordní výše.
Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHC) tento týden uvedlo, že se připravuje na velký nárůst nepovolených překročení hranic. Není podle něj ale jisté, že zrušení nařízení k takovému vývoji skutečně povede.
Podle DHC nyní přichází do USA v průměru asi 7100 migrantů denně, což je stejně nebo více než při vrcholech imigračních vln v předchozích letech. V únoru usilovalo o vstup do USA přes jejich jižní hranici průměrně 5900 osob za den. Pohraničníci se nicméně nyní podle svých vyjádření připravují na příchod až 18.000 lidí denně.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Děti se mi povedly, může si říkat Bolek Polívka. Hned několik potomků si vybralo stejnou profesi jako on. Zatímco mnohdy rodiče odrazují ratolesti od toho, aby je následovaly, v tomto případě je to úplně jinak.
Michal Suchánek si v osobním životě zvyká na novou roli. Od srpna je totiž dědečkem, protože jeho dcera Berenika se stala maminkou, což už nějaký čas není žádným tajemstvím. Suchánek však dostal možnost se k rodinné novince vyjádřit až nyní.
Helena Vondráčková obětovala život kariéře v hudebním průmyslu, ale i osudové lásky se nakonec dočkala, když se potkala s Martinem Michalem. Manžel populární zpěvačky si na ni v okamžiku, kdy přeskočila jiskra, myslel už dlouho.
Britský král Karel III. vyjádřil hlubokou soustrast nad úmrtím svého drahého bratrance, norského krále Haralda V., který zemřel ve věku 89 let.
Norský král Haakon nastupuje na trůn jako v pořadí čtvrtý panovník moderní éry své země. Na panovnické křeslo přichází v momentě, kdy jeho rodinu zasáhly dva rozsáhlé skandály. Sám nový král se přitom v minulosti po dlouhá léta potýkal s tím, aby vůbec přijal svou roli člena královské rodiny a veřejný status s tím spojený.
Bratři Andrew a Tristan Tateovi požádali soud na Floridě o propuštění na kauci, aby se mohli bránit proti vydání do Velké Británie, kde čelí obviněním ze znásilnění a obchodování s lidmi. Obě známé osobnosti sociálních sítí se dostavily k jednání v vězeňských úborech a s pouty na rukou.
Mladší sestra legendární country zpěvačky Dolly Partonové, Stella Partonová, zveřejnila na sociálních sítích dojímavou vzpomínku, v níž odhalila detaily z posledních dnů slavné umělkyně. Zpěvačka, která zemřela ve věku 80 let krátce po diagnostikování rakoviny, nabídla lékařům vyzkoušení experimentálních léků. Tento krok učinila s nadějí, že získané poznatky z její léčby pomohou v budoucnu ostatním pacientům bojujícím s touto zákeřnou nemocí.
Právní tým americké zpěvačky a herečky Seleny Gomez podal návrh na zamítnutí žaloby ze strany investorů společnosti Wondermind. Herečka podle svých právníků tvrdí, že že do případu „nikdy“ neměla být zatažena.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Norský královský palác oznámil, že zdravotní stav devětaosmdesátiletého krále Haralda V. se výrazně zhoršil. Norský panovník leží v univerzitní nemocnici v Oslu ve velmi vážném stavu. Vzhledem k nepříznivému vývoji zrušili členové královské rodiny své plánované programy a shromáždili se u panovníkova lůžka.
Lidé to většinou chtějí absolvovat jen jednou, ale Veronika Žilková si to zažila hned třikrát. Řeč je o svatbě. Známá herečka musí v poslední době odrážet dotazy ohledně dalšího manželství. Svůj postoj musí zdůrazňovat i současnému partnerovi.
Televizní diváci se brzy mohou těšit na Štefana Margitu. Nepůjde ale tentokrát o koncert či operní představení, operní pěvec má být hlavní postavou nového dokumentu. Margita nyní odhalil své pocity z nedávného natáčení.