V USA přestane od 23. května platit kontroverzní nařízení, které s odvoláním na pandemii covidu-19 umožňovalo úřadům bez řádného řízení odmítat žadatele o azyl kvůli obavám z šíření nebezpečných chorob. Dnes to oznámilo americké Středisko pro kontrolu a pro prevenci nemocí (CDC).
Opatření spustil v březnu roku 2020 tehdejší silně protiimigrační republikánský prezident Donald Trump, jeho demokratický nástupce Joe Biden v něm nicméně pokračoval k nevoli řady demokratů a obhájců práv imigrantů. Experti očekávají, že po zrušení pravidla začne přicházet k jižní hranici USA větší množství utečenců.
Protiepidemické opatření umožňuje Spojeným státům obejít závazky vyplývající z amerického i mezinárodního práva podle nichž musí poskytnout bezpečné útočiště osobám, které utíkají před nebezpečím či perzekucí.
"Po posouzení stávajících zdravotních podmínek a přibývající dostupnosti nástrojů pro boj s covidem-19 (jako jsou velmi účinné vakcíny a léky), se ředitelka CDC rozhodla, že nařízení pozastavující právo na přijetí imigrantů do Spojených států již není zapotřebí," uvedlo dnes CDC.
Kritici dlouho vyčítali Trumpovi, že přísné nařízení zneužil k prosazování své tvrdé protiimigrační politiky. Ve skutečnosti podle nich USA před šířením nákazy nijak významně nechránilo a přivedlo do nebezpečí statisíce lidí, kteří museli po odmítnutí Spojenými státy pobývat v nebezpečných podmínkách v severním Mexiku. Americké úřady nařízení uplatnily od března roku 2020 v případě asi 1,7 milionu osob, které v jeho důsledku přišly o právo požádat v USA o azyl.
Biden nicméně nechal po nástupu do funkce loni v lednu pravidlo v platnosti navzdory četným předvolebním slibům, že zvrátí tvrdou imigrační politiku svého předchůdce. Za to si vysloužil hlasitou kritiku čelných demokratů a nevládních organizací.
O tom, že se americká vláda zřejmě chystá nařízení zrušit, informovala média již v polovině týdne, což spustilo kritiku republikánů. Rozvolnění nynějších restrikcí podle nich přiměje velké množství imigrantů k nelegálnímu překročení hranice, a to v době, kdy už tak nepovolené přechody dosahují téměř rekordní výše.
Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHC) tento týden uvedlo, že se připravuje na velký nárůst nepovolených překročení hranic. Není podle něj ale jisté, že zrušení nařízení k takovému vývoji skutečně povede.
Podle DHC nyní přichází do USA v průměru asi 7100 migrantů denně, což je stejně nebo více než při vrcholech imigračních vln v předchozích letech. V únoru usilovalo o vstup do USA přes jejich jižní hranici průměrně 5900 osob za den. Pohraničníci se nicméně nyní podle svých vyjádření připravují na příchod až 18.000 lidí denně.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Nadcházející víkend bude podle meteorologů z ČHMÚ.cz chladnější než ten uplynulý. V noci mohou teploty navíc klesnout až k nule.
Příčinou smrti papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let dnes na Velikonoční pondělí, byla podle oficiálního prohlášení Svatého stolce mrtvice, po které následovalo nevratné selhání srdce.
Zpěvák Dan Bárta, jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény, prodělal vážné zdravotní komplikace. Po nečekaném kolapsu, během něhož dočasně přišel o sluch, musela kapela J.A.R. zrušit několik koncertů. Přestože šlo o alarmující moment, Bárta situaci zvládl s obdivuhodným nadhledem a otevřeně hovoří nejen o svém zdraví, ale i o životních zkušenostech, závislosti a hluboké lásce k přírodě.
Smrt papeže Františka hluboce zasáhla i britskou královskou rodinu. Král Karel III. a královna Camilla podle oficiálního prohlášení zveřejněného Buckinghamským palácem prožívají smutek „s těžkým srdcem“. Zároveň však vyzdvihli papežovu soucitnost, hlubokou víru a jeho neúnavné nasazení ve službě lidem.
Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.
Anička Slováčková (†29), která zemřela předčasně po těžkém boji s nemocí, měla ještě plnou hlavu plánů a snů. Toužila po svatbě, chtěla napsat knihu, založit rodinu a stavěla si svůj vysněný domov v přírodě.
Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.
Australská herečka Cate Blanchett, která nedávno oslavila 55. narozeniny, překvapila v nejnovějším rozhovoru fanoušky po celém světě nečekaným prohlášením. Ikona světového filmu, držitelka dvou Oscarů a hvězda snímků jako Pán prstenů, připustila, že vážně uvažuje o ukončení své herecké kariéry.
Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.
K tradiční velikonoční bohoslužbě na hradě Windsor dorazil spolu s králem Karlem III. a královnou Camillou také vévoda z Yorku, princ Andrew. Na mši ve svatojiřské kapli přišel v doprovodu princezny Anny, své bývalé manželky Sarah Fergusonové, vévodkyně z Yorku, a manžela princezny Anny, viceadmirála sira Tima Laurence.
Letní počasí se tento týden do Česka nevrátí. Zatímco přes den v maximech teploty nepřekročí 25 stupňů, v noci může podle ČHMÚ.cz ještě naopak mrznout.
Vévoda ze Sussexu Meghan Markle se opět ocitla pod palbou kritiky kvůli údajnému porušení autorských práv. Tentokrát jde o dětský animovaný projekt „Pearl“, který měl být uváděn na platformě Netflix. Podle britské autorky Mel Elliottové vykazuje projekt až příliš nápadné podobnosti s její vlastní knižní sérií „Pearl Power“, jejíž první díl vyšel už v roce 2014.