Válek prozradil, jak chce v roce 2023 proměnit českou medicínu

Bude také pracovat na návrzích připojištění a bonusech pro pojištěnce, kteří aktivně dbají o své zdraví, nebo na reorganizaci Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. Více podpořit chce i vzdělávání praktických lékařů pro dospělé i pro děti a dorost, jednodenní medicínu nebo telemedicínu.

Za podstatný krok v prvním roce vlády Válek považuje zavedení valorizace plateb za státní pojištěnce a zrušení periodických prohlídek zaměstnanců v nerizikových profesích. Od roku 2024 bude výše platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění za děti, seniory nebo nezaměstnané navázána na vývoj ekonomiky. V příštím roce je platba stanovena naposledy fixně na 1900 korun, od roku 2024 státní platby do zdravotnictví porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Pokud by ekonomika nerostla, zůstane platba stejná.

Podle Válka to bude znamenat jistotu příjmů do zdravotnictví, v příštím roce se chce zaměřit na rozdělování vybraných peněz v dohodovacím řízení. V polovině roku při něm jednají zdravotní pojišťovny se zástupci 14 segmentů zdravotní péče o úhradách na následující rok. "Chtěl bych dosáhnout změny dohodovacího řízení tak, abychom se bavili o delším horizontu, třeba dvou let," uvedl Válek. Návrhy čeká od zástupců poskytovatelů zdravotní péče.

Výsledky dohod ministerstvo každoročně shrnuje v takzvané úhradové vyhlášce, v ní má možnost také navýšením úhrad podpořit segmenty péče, které považuje v dalším roce za důležité. "V letošním roce jsme podpořili jednodenní chirurgii a v příštím roce bych to chtěl rozšířit na celou jednodenní medicínu, aby pacient trávil v nemocnici co nejméně času. Aby tam nebyl proto, že to jakýmkoliv způsobem přináší zisk nemocnici," vysvětlil.

Ministr bude příští rok také pokračovat v přípravě možnosti připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění a bonusech pro pojištěnce, kteří se aktivně účastní preventivních vyšetření k odhalení různých druhů rakoviny. "Chtěl bychom, abychom zahájili diskusi o bonusech. Aby ti, kteří se pravidelně zúčastňují screeningů, měli nějaké výhody. Bonusový systém ale nespustím dřív než v předposledním či posledním roce volebního období," uvedl.

Nyní mají lidé možnost se od určitého věku pravidelně nechat vyšetřovat na riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního čípku, bývalí nebo současní silní kuřáci také rakoviny plic a v příštím roce Válek plánuje spustit pilotní program screeningu rakoviny prostaty. Zdravotní pojišťovny už teď odměňují pacienty, kteří nevynechávají preventivní prohlídky, vyššími příspěvky z fondu prevence.

V prvním čtvrtletí 2023 chce mít ministr návrhy možných variant připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění, které chce prodiskutovat s odborníky a tripartitou. "Mám tři podmínky: nesmí to být nic, co je dneska hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nesmí to zhoršit kvalitu a dostupnost zdravotní péče," řekl. Rozsah možného připojištění je podle něj obrovský, například podrobnější preventivní prohlídky, které v už teď některé firmy hradí svým manažerům, telemedicína nebo sociálně-zdravotní pomezí, tedy péče o většinou starší pacienty, například s demencí, v lůžkových sociálních zařízeních. Dříve zmiňoval i stomatologii.

Za klíčovou legislativu, která by měla jít do připomínkového řízení příštím roce, ministr považuje reorganizaci Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic. "Aby provázala tyto instituce a jasně definovala roli hlavního hygienika, který to má koordinovat," uvedl. Podle jeho dřívějších vyjádření má také sjednotit jejich rozhodování nebo převzít některé funkce, například podávání žádosti o evropské dotace, z krajů do centra.

Stejně jako jeho předchůdce Adam Vojtěch (za ANO) se chce zaměřovat také na kvalitu zdravotní péče, kterou dostává stát a pojištěnci za své peníze. "Chtěli bychom, aby role státu v kontrole kvality, dohledu nad kvalitou, byla daleko silnější," řekl. Podrobnosti neuvedl, chce je brzy veřejnosti představit. Nebude ale podle něj nutná změna legislativy.

Zaměřovat se chce také na vzdělávání, nechystá ale řádné revoluční změny. Do půl až tři čtvrtě roku chce mít systém, v němž by byly všechny potřebné údaje o postgraduálním vzdělávání lékařů elektronicky. "Chci, abychom měli přesný přehled o tom, kam absolventi nastupují a jaké obory si vybírají," řekl. Všechny lékařské fakulty by také podle něj měly postupovat stejně a vypisovat pro lékaře více termínů zkoušek.

Studentům, kteří se zaměří na praktické lékařství pro dospělé nebo děti a dorost, platí stát takzvaná rezidenční místa, tedy vzdělávací pozice v jednotlivých ordinacích či nemocnicích. Letos ministerstvo podpořilo stovku míst u dětských lékařů nebo na dětských odděleních nemocnic a stovku u lékařů pro dospělé. U dospělých lékařů platí za tři roky vzdělávání 1,62 milionu korun, u dětských za 4,5 roku 2,43 milionu. Platí se z nich mzdové náklady školeného lékaře i školitele. Spoluúčast státu by podle Válka mohla být vyšší, zhruba dvojnásobná.