Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku.
Naznačují to výsledky studie, které dnes publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.
Autoři studie tento aspekt prověřovali za pomoci skenů mozkové tkáně. Zaměřili se při tom na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkům studie mozek nasnímán znovu. Změny u lidí, kteří prodělali covid-19, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.
Výsledkem bylo zjištění "zhoubného dopadu spojeného se SARS-CoV-2", což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidu-19 si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.
Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala už na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnohých odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité "zamlžení mysli", problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.
Některé dřívější studie ukazovaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, neboť dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání spatřuje i v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.
"Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupiny lidí s covidem se něco změnilo," komentovala výsledky v listu The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. "Je to poškození mozku," citovala televize NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojivé, ovšem uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.
I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. "Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: 'Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,'" řekla neuroložka.
Pondělní datum 3. srpna je spojené s jednou výraznou osobností československého šoubyznysu. Letos byly narozeniny Štefana Margity, operního pěvce a manžela Hany Zagorové, obzvlášť speciální. Košický rodák totiž oslavil kulaté sedmdesátiny.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Do festivalu Brod 1995 zbývají poslední týdny. V sobotu 22. srpna se Český Brod opět promění v dějiště jednodenní přehlídky toho nejlepšího z česko-slovenské hudební scény napříč žánry. K největším lákadlům letošního ročníku patří Chinaski, kteří do Českého Brodu přivezou energickou koncertní show a průřez svými největšími hity. Silnou dávku punkrockové energie i jadrné texty nabídne slovenská legenda Horkýže Slíže.
Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Do Česka míří další hvězda akčních filmů světového formátu. Ještě letos se fanoušci dočkají Dolpha Lundgrena, jenž se mimochodem proslavil jako představitel jednoho ze soupeřů legendárního filmového boxera Rockyho.
Poslední červencový den se už tradičně nesl i ve znamení oslav narozenin jednoho z našich nejslavnějších herců. Bolku Polívkovi je od pátku 77 let. Oslavu samozřejmě nevynechal. Kdo všechno mu pogratuloval?
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Řecku se ani letos v létě nevyhýbají ničivé požáry. Své o tom ví Petr Lexa, jenž za poměrně dramatických okolností opouštěl hotel, v němž byl ubytován během dovolené v Kefalonii. Zařízení se zřejmě po jeho odchodu ocitlo v plamenech.
Dominika Mesarošová může směle připravovat svatbu, ačkoliv ani její fanoušci přesně nevědí, kdo se má stát jejím manželem. Nápovědu jim však dala Agáta Hanychová, která byla a už není kamarádkou Mesarošové.
Irové se v pondělí začali loučit s nezaměnitelným písničkářem Glenem Hansardem, jenž měl fanoušky po celém světě a dokonce i mezi prominentními osobnostmi. Po tragické smrti muzikanta se ukázalo, že jeho písně má v oblibě i jeden ze žijících amerických prezidentů.
Letní prázdniny se o uplynulém víkendu přehouply do své druhé poloviny, přičemž nový týden přinesl další vlnu veder. V dalších týdnech by se však teploty měly opět přiblížit srpnovému normálu. Srážek se ani nadále moc neočekává.