Ruská federace dnes útokem na Ukrajinu zahájila nespravedlivou válku jako agresor, jehož činy jsou v rozporu s právem a etikou. Ve svém dnešním prohlášení to uvedli vědci z mezioborového Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, které sdružuje odborníky ze tří pracovišť Akademie věd ČR (AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).
ČTK o tom informovala mluvčí AV Markéta Růžičková. Vedení Ruska se podle vědců rozhodlo uvrhnout svět zpět do doby imperialismu a dobyvačných válek. Ukrajině je podle nich nutné poskytnout podporu.
Vědci z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice poukázali na to, že dlouhá historie válčení mezi státy v minulosti vedla k dodnes respektované etické doktríně o spravedlivé válce. Doktrína určuje, za jakých podmínek je vstup do válečného konfliktu a jeho vedení správné a kdy je naopak agresivní. Vstoupit do války je podle ní legitimní při útoku agresora a ohrožení suverenity státu. Současná válka Ruské federace proti Ukrajině podle vědců podmínky pro spravedlivou válku nesplňuje.
"Teorie spravedlivé války uznává, že mohou nastat humanitární situace, kdy je vojenský zásah na území jiného státu legitimní, například pokud zde probíhá genocida nějaké skupiny obyvatel (humanitární válka). Podle všech spolehlivých informací z nezávislých médií ovšem na Ukrajině žádná genocida ruského obyvatelstva neprobíhá," uvedli vědci. Reagovali tak na slova ruského prezidenta Vladimíra Putina, podle kterého je útok na Ukrajinu snahou o záchranu ruských občanů, kteří tam žijí.
"Ruská invaze na Ukrajinu je tudíž neospravedlněnou agresí, která si vyžádá mnoho nevinných lidských životů, obrovské ekonomické ztráty a krizi mezinárodních vztahů," shrnuli vědci. Podotkli, že podle nejnovějších zpráv se rovněž zdá, že ruská armáda porušuje i pravidla vedení války a útočí na civilisty. "Je-li tomu tak, staví se na úroveň válečných zločinců," míní akademici.
Rusko podle nich vyvolalo mezinárodní konflikt v době, kdy se lidstvo sotva vyrovnalo s epidemií covidu-19 a místo války by mělo napnout síly spíše ke zmírnění následků nadcházející klimatické změny nebo sociálních dopadů robotizace.
Nyní je podle vědců nutné poskytnout Ukrajině informační, logistickou a materiální podporou, stejně jako zasáhnout Rusko ekonomickými sankcemi. Jaké další prostředky k obraně svobodného světa bude nutné použít, ukáže další vývoj, dodali.
Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) vzniklo jako mezioborová platforma v roce 2018. Spojuje odborníky z Filosofického ústavu AV, Ústavu informatiky AV, Ústavu státu a práva AV a Přírodovědecké fakulty UK. Cílem centra je studium etických a sociálně-politických otázek souvisejících s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. S nastupující pandemií covid-19 se vědci zaměřují také na témata spojená s etikou pandemie. Výzkum je součástí programu Strategie AV21.
Ve věku 28 let zemřel herec Finnian Garbutt, kterého diváci znali především jako policistu Ryana Powera ze seriálu Hope Street z produkce BBC Northern Ireland. Herec rodák z Bangor, skonal podle prohlášení rodiny v poklidu domova. Garbutt byl pevnou součástí posledních tří řad tohoto kriminálního dramatu, které se natáčí v severoirském městečku Donaghadee.
Princ Harry a Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, se po osmi letech vrátili do Austrálie na cestu, kterou média i veřejnost jen obtížně definují. Přestože se dvojice již před lety oficiálně odloučila od britské královské rodiny, jejich nynější návštěva nese prvky královského turné, celebritního PR i charitativní činnosti. Právě tato nejasná role vyvolává v Austrálii, kde je Harryho otec stále králem, značné kontroverze.
Debata v britské televizi Channel 5 o princi Harrym a Meghan Markle se změnila v ostrou slovní přestřelku. V pořadu Storm and Alexis se diskutovalo o tom, zda královská rodina potřebuje návrat uprchlého páru, přičemž nejvíce emocí vyvolala slova veteránky britské žurnalistiky Niny Myskow. Ta se prince Harryho rázně zastala a prohlásila, že byl vlastní rodinou „hozen pod autobus“.
Victoria Beckham poprvé prolomila mlčení ohledně vleklého sporu se svým synem Brooklynem a jeho manželkou Nicolou Peltz. V emotivním vyjádření zdůraznila, že ona i David se po celých třicet let svého působení ve veřejném prostoru snažili své děti především milovat a chránit. Reagovala tak na Brooklynův dřívější ostrý výrok, ve kterém své rodiče obvinil z neustálého nerespektování své ženy a z neochoty k upřímnému soukromému usmíření.
Agáta Hanychová přiznala, že někdy je toho prostě moc. Možná byste čekali, že taková slova pronese v souvislosti s péčí o potomky. Není to tak. Dcera herečky Veroniky Žilkové si postěžovala na něco docela jiného.
Česko v pátek rozesmutnila zpráva o úmrtí Jana Potměšila, který podle manželky odešel ve spánku. Bylo mu 60 let. Od rána přibývá vyjádření upřímné soustrasti rodině. Ozval se například i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Leošem Marešem v závěru loňského roku otřásla smrt dlouholetého parťáka Patrika Hezuckého. Nejtěžší to ale samozřejmě měla rodina zesnulého, které se jeden z nejslavnějších českých moderátorů snažil všemožně pomáhat. S tím je ale konec.
Daniel Makovec nebude jediným nováčkem v letošní řadě StarDance. Česká televize v pátek představila osmého tanečníka, který přijal její nabídku. Na jednu zásadní věc se ale stále čeká. Produkce zatím neprozrazuje, s kým tanečníci utvoří páry.
Zklamání z porážky v posledním ostře sledovaném zápase střídá radost. Jiří Procházka se totiž stal poprvé otcem. Gratulace se v posledních hodinách jen hrnou. Zápasník ale dal najevo, že se chce popasovat i s kritiky.
Těžké chvíle zažívá naše nejslavnější herečka Jiřina Bohdalová. Legenda české kinematografie přišla jen krátce před 95. narozeninami o milovanou mladší sestru Jaroslavu, která dlouhé desítky let žila v zahraničí. Jak na tom Bohdalová momentálně je?
Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.
Princ Harry zakončil třetí den své cesty po Austrálii mimořádně upřímným a emotivním vystoupením na summitu InterEdge v Melbourne. Jako hlavní řečník se zaměřil na téma duševního zdraví na pracovišti, ale ve svém devatenáctiminutovém projevu zašel mnohem dál do hloubky svého soukromí. Přiznal, že se v různých fázích svého života cítil ztracený, zrazený a naprosto bezmocný, zatímco se snažil vyrovnat s tíhou svého postavení a osobní tragédií.