Ruská federace dnes útokem na Ukrajinu zahájila nespravedlivou válku jako agresor, jehož činy jsou v rozporu s právem a etikou. Ve svém dnešním prohlášení to uvedli vědci z mezioborového Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, které sdružuje odborníky ze tří pracovišť Akademie věd ČR (AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK).
ČTK o tom informovala mluvčí AV Markéta Růžičková. Vedení Ruska se podle vědců rozhodlo uvrhnout svět zpět do doby imperialismu a dobyvačných válek. Ukrajině je podle nich nutné poskytnout podporu.
Vědci z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice poukázali na to, že dlouhá historie válčení mezi státy v minulosti vedla k dodnes respektované etické doktríně o spravedlivé válce. Doktrína určuje, za jakých podmínek je vstup do válečného konfliktu a jeho vedení správné a kdy je naopak agresivní. Vstoupit do války je podle ní legitimní při útoku agresora a ohrožení suverenity státu. Současná válka Ruské federace proti Ukrajině podle vědců podmínky pro spravedlivou válku nesplňuje.
"Teorie spravedlivé války uznává, že mohou nastat humanitární situace, kdy je vojenský zásah na území jiného státu legitimní, například pokud zde probíhá genocida nějaké skupiny obyvatel (humanitární válka). Podle všech spolehlivých informací z nezávislých médií ovšem na Ukrajině žádná genocida ruského obyvatelstva neprobíhá," uvedli vědci. Reagovali tak na slova ruského prezidenta Vladimíra Putina, podle kterého je útok na Ukrajinu snahou o záchranu ruských občanů, kteří tam žijí.
"Ruská invaze na Ukrajinu je tudíž neospravedlněnou agresí, která si vyžádá mnoho nevinných lidských životů, obrovské ekonomické ztráty a krizi mezinárodních vztahů," shrnuli vědci. Podotkli, že podle nejnovějších zpráv se rovněž zdá, že ruská armáda porušuje i pravidla vedení války a útočí na civilisty. "Je-li tomu tak, staví se na úroveň válečných zločinců," míní akademici.
Rusko podle nich vyvolalo mezinárodní konflikt v době, kdy se lidstvo sotva vyrovnalo s epidemií covidu-19 a místo války by mělo napnout síly spíše ke zmírnění následků nadcházející klimatické změny nebo sociálních dopadů robotizace.
Nyní je podle vědců nutné poskytnout Ukrajině informační, logistickou a materiální podporou, stejně jako zasáhnout Rusko ekonomickými sankcemi. Jaké další prostředky k obraně svobodného světa bude nutné použít, ukáže další vývoj, dodali.
Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) vzniklo jako mezioborová platforma v roce 2018. Spojuje odborníky z Filosofického ústavu AV, Ústavu informatiky AV, Ústavu státu a práva AV a Přírodovědecké fakulty UK. Cílem centra je studium etických a sociálně-politických otázek souvisejících s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. S nastupující pandemií covid-19 se vědci zaměřují také na témata spojená s etikou pandemie. Výzkum je součástí programu Strategie AV21.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.