Větší české armádní misi v zahraničí poprvé velí žena

Své příslušníky armáda vystřídala koncem července i v druhé pobaltské misi v Lotyšsku, nově v zemi působí pontonisté 15. ženijního pluku z Bechyně.

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové již ženy několikrát ve velitelských funkcích v zahraničí působily, na starost ale měly menší jednotky. Například v únoru 2020 se z půlroční mise KFOR v Kosovu vrátila Štefánia Kolman, která velela osmi vojákům. V roce 2012 byla velitelkou jednotky chemiků v Afghánistánu majorka Věra Bělská. Dvořáková ČTK řekla, že ženy jsou dlouhodobě v armádních misích zastoupeny asi z pěti procent.

Pihera v Litvě velí jednotce protiletadlovců, 25. protiletadlový raketový pluk do Pobaltí vyslal již svou třetí jednotku. Nové uskupení přijelo v podobném složení jako dvě předchozí rotace. Jeho jádro tvoří příslušníci 252. protiletadlového raketového oddílu. Za úkol mají zajišťovat protivzdušnou obranu aliančního bojového uskupení. Hlavní bojovou sílu tvoří protiletadlová raketová baterie vyzbrojená kompletem RBS-70, který je určen hlavně k ničení nízkoletících cílů.

Protiletadlovce doplňují vojáci ze vzdušných a pozemních sil, Vojenské policie a kybernetických sil. Jednotka bude také spolupracovat v rámci mezinárodních cvičení s dalšími útvary členských zemí NATO. Začátkem příštího roku by protiletadlovce měli v Litvě vystřídat chemici z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany.

Čeští vojáci se v druhé polovině července po půlročním působení vystřídali i v Lotyšsku. Jednotku opět tvoří především pontonisté z 15. ženijního pluku z Bechyně, doplňují je specialisté z dalších armádních útvarů. Kontingentu velí kapitán Jan Rejmont.

Jejich příprava na misi podle armády trvala sedm měsíců. V Lotyšsku působí již devátá rotace české armády. Její příslušníci se budou v následujících šesti měsících zapojovat do spojeneckých cvičení. "Jedním z hlavních úkolů je předvést schopnosti posílené pontonové čety v rámci ženijní podpory koaličních jednotek," uvedla armáda.

Česká republika své vojáky do Pobaltí vysílá v rámci alianční předsunuté přítomnosti. NATO vytvořením bojových uskupení na svém východním křídle reagovalo na postup Ruska na Ukrajině. Kromě pobaltských zemí působí česká armáda také na Slovensku, kde bojovému uskupení velí. V Litvě čeští vojáci působí pod velením Německa a v Lotyšsku pod kanadskými veliteli.