Většina Rusů je podle průzkumu pro vyjednávání

"Počet stoupenců míru se během půl roku zdvojnásobil," napsal server o hlavním poznatku z průzkumu, který podle portálu uskutečnil úřad FSO, jenž se stará o prezidentovu ochranu. Za obrat v názorech ruské veřejnosti může série porážek na ukrajinském bojišti a nepopulární mobilizace, kterou Kreml podnikl k doplnění jednotek prořídlých ztrátami.

Získaná čísla odpovídají poznatkům z říjnového průzkumu nezávislého střediska Levada, podle kterého se pro mírová jednání vyslovilo 57 procent dotázaných, zatímco pro válku 27 procent.

Podle průzkumů FSO se postoj Rusů k válce prudce zhoršil v poslední době. Ještě v červenci průzkumy tvrdily, že mír s Ukrajinou žádá jen 30 procent Rusů.

Kvůli tomuto stavu chtějí úřady omezit počet veřejných průzkumů zabývajících se postoji Rusů k válce, píše Meduza s odvoláním na dva nejmenované zdroje blízké prezidentské kanceláři. Dříve tyto průzkumy pravidelně prováděla státní agentura VCIOM. "Naměřit se dá teď všelicos, a tak je lepší to nedělat," vysvětlil zdroj.

Počet přívrženců mírových jednání začal podle ředitele Levady Denise Volkova rychle růst po vyhlášení mobilizace 21. září: "Jde o neochotu občanů osobně se zapojit do bojů," vysvětloval Volkov, podle něhož byla podpora válce od počátku sice vysoká, ale "deklarativní". Lidé tady pokládali válku za něco, co se jich osobně netýká. Po mobilizaci ale osobní ohrožení vzrostlo a lidé zatoužili po mírových rozhovorech. Většina to ale podle Volkova ponechává na rozhodnutí úřadů ve stylu "my bychom to chtěli, ale rozhodnou oni".

Sociolog Grigorij Judin také spojil růst počtu stoupenců mírových jednání s mobilizací, která pro Rusy znamenala rozbití dosavadního všedního života a přinesla pocit ohrožení. Ve prospěch mírových jednání mluví také "ztráta víry ve vítězství kvůli porážkám na frontě a absenci přesvědčivé teorie, jak by mohlo Rusko vyhrát". Sociolog ovšem připouští, že mnoho Rusů si od jednání slibuje legalizaci anexe ukrajinských území, a tím i bezpečí Ruska.

Judin nevyloučil, že nespokojenost s průběhem války by mohla zanedlouho vyústit v protiválečné protesty. "Protesty nevznikají proto, že si lidé něco myslí, ale proto, že vznikají podmínky, které je umožňují. Protestní potenciál je v Rusku beztak vysoký. Až se možnosti objeví, budou protesty. Možná nebudeme muset dlouho čekat," řekl Judin.

Úřady podle kremelských zdrojů nevěří, že zakrátko vypuknou v Rusku masové protiválečné demonstrace. Pro každý případ "je lepší situaci nehrotit a zbytečně nedráždit lidi". Státní a prokremelská média tak dostala pokyn příliš nerozmazávat válku a raději se zaměřit na "pozitivnější témata".

Dynamika postojů Rusů k válce sotva přiměje režim ke skutečnému vyjednávání s Ukrajinou, soudí politolog Vladimir Gelman. Moskva podle něj není ochotna přistoupit na ústupky. Perspektiva mírových rozhovorů závisí spíše na dalším průběhu bojů, než na názoru účastníků průzkumů veřejného mínění.

Ruský prezident Vladimir Putin podle serveru, který nyní funguje v lotyšském exilu, není připraven vzdát se nároků na ukrajinské území a narážkami na jednání se jen snaží získat čas pro přípravu nové ofenzívy. A tak je v zimě možná "nová vlna mobilizace", i když nikdo neví, jak masová bude.