Vitásková dostane od státu za trestní stíhání výrazně méně, než chtěla

"Neshledáváme zásahy do pracovní sféry žalobkyně. Setrvala ve funkci a sama řekla, že se po skončení mandátu nepřihlásila do výběrového řízení," uvedla předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová.

Soudkyně upozornila mimo jiné i na to, že v době trestního řízení Vitásková převzala několik ocenění včetně vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. "Dostala vyznamenání, která ji mohla posílit v tom, že stále má své příznivce a okruh osob, které s ní sympatizují," podotkla. Odmítla také, že by existovala dostatečná souvislost mezi stíháním Vitáskové a jejím neúspěchem v senátních volbách.

Ministerstvo manažerce už dříve vyplatilo 450.000 korun, Vitásková se aktuální žalobou domohla dalších 150.000 Kč. K odvolacímu zasedání nepřišla. Její advokát Pavel Kohút uvedl, že po poradě s klientkou zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Žena, která vedla ERÚ v letech 2011 až 2017, čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny získaly licenci na výrobu ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Vitásková své obvinění ze zneužití pravomoci od počátku označovala za vykonstruované. Uváděla, že vydání licencí připustil její předchůdce v čele úřadu.

Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal na 8,5 roku do vězení, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů. Manažerka trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Zemana. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.

Vitásková se za stíhání domáhala od státu ještě dalších 183 milionů korun, a to jako údajného ušlého zisku. S tímto požadavkem neuspěla vůbec, o čemž pražský městský soud pravomocně rozhodl ve středu.