Vláda asi zruší část vstupních lékařských prohlídek či přísedící u soudů

V řádu týdnů dodá Šalomoun do meziresortního připomínkového řízení návrh na zřízení pozice dětského ombudsmana při kanceláři veřejného ochránce práv, od ledna příštího roku by měl zákon začít fungovat, vyjmenoval Fiala. Zřízení funkce ministra pro legislativu byla podle Fialy správná, Šalomounovi poděkoval za dohled nad legislativní činností kabinetu.

S Šalomounem Fiala probral i deficit v přijímání legislativy vyžadované Evropskou unií, v posledním roce se skluz podařilo snížit zhruba na polovinu, do českého práva zůstává začlenit 17 předpisů. Z toho nejvíc hoří zákon zavádějící směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerů, kde už Česko platí pokutu, která souhrnem vyjde zhruba na 54 milionů korun, uvedl Šalomoun. Lhůta pro začlenění směrnice do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Sněmovna bude předpis na plénu projednávat v druhém čtení příští týden. Kdyby se ho nepodařilo v blízké době přijmout, hrozilo by zvýšení pokuty na 19.000 eur za den. Skluz má Česko i v přípravě novely zákoníku práce či zákonu o hromadné žalobě. Obecně je podle Šalomouna "snesitelné", když má stát zpoždění zhruba s jedním procentem začleňovaných evropských směrnic, Česko je nyní na 1,4 procenta.

Loni Česko snížilo manko v převodu směrnic EU do právního řádu na polovinu. Počátkem loňského roku to byly po volebním roce 2021 tři desítky unijních předpisů.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Směrnice z roku 2019 je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.