Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných 100 miliard korun. S touto částkou počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.
Stanjura to řekl v dnešním druhém čtení návrhu rozpočtu, když reagoval na kritiku svojí předchůdkyně ve funkci Aleny Schillerové (ANO), která měla k odhadovaným příjmů rozpočtu z obou zmíněných titulů výhrady a rozpočet označila mimo jiné za nereálný.
Poslanci dnes projednávají rozpočet ve druhém čtení a můžou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Opozice tradičně návrh rozpočtu kritizuje.
Schillerová mimo jiné řekla, že v rozpočtu není žádná snaha řešit strukturální deficit. Uvedla také, že jí na rozpočtu vadí ze všeho nejvíc jeho nereálnost. Poukázala na to, že na příjmové straně se vyskytuje zhruba 150 miliard korun, které nemají legislativní podklad. Pozastavila se kromě jiného nad tím, že vláda v návrhu rozpočtu počítá se stovkou miliard z obou zmíněných výnosů. Daň z mimořádných výnosů měla vynést 85 miliard a zhruba 15 miliard odvody z výroby energie. Podle důvodové zprávy k novele, která odvody zavádí, se však počítá s výnosem až 80 miliard a zároveň s možností poklesu výběru daně na 45 miliard korun. To dává dohromady 125 miliard. "Tady si hrajeme s desítkami miliard, jak se komu líbí," prohlásila. Vláda si podle ní mohla dát tu práci a mít na straně příjmů 125 miliard, a ne 100 miliard.
Stanjura se proti tomu ohradil. Projev Schillerové označil za kritiku pro kritiku. Prohlásil, že v prvním čtení musel poslouchat kritiku v tom směru, že nevybere nic, ale nyní musí poslouchat kritiku, že vybere víc. Zdůraznil, že daň z neočekávaných zisků i odvody z výroby elektřiny jsou nástroje, které se doplňují. Řekl, že odhady příjmů vypracovaly odborné útvary ministerstva financí. Ujistil, že jim nedal žádné zadání, k jakému číslu se mají dopracovat. Závazek vybrat 100 miliard trvá, uvedl. "Věřím, že ho dodržíme," dodal. Poznamenal však, že jde o konzervativní, tedy spíše pesimistický odhad. Rozpočtově významnější než takzvaná windfall tax podle něj budou odvody výrobců elektřiny, u nichž podle něj odpadají starosti ohledně údajné optimalizace, tedy účelového snižování základu pro odvod. Je to podle něj účinné, spravedlivé a naplňuje to mimořádnost situace.
S kritikou rozpočtu vystoupil jako první předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. "Tento rozpočet je extrémně špatný,“ prohlásil. Vláda podle něj nehledá úspory tam, kde je to možné, ale vynakládá je zbytečně. Vyčetl vládě mimo jiné, že ekonomickým migrantům podle něho dává zdravotní péči zdarma a zvyšuje výdaje ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, jako je třeba EU. Vláda rezignovala na zdanění nadnárodních korporací v tuzemsku a zvyšuje výdaje na státní byrokracii, uvedl také.
Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila už v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Poslanci chtějí v rozpočtu na příští rok přesunout 119 miliard korun
Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. V dnešním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun. Poslanci chtějí přidávat peníze například do školství, na sociální dávky nebo sociální služby. Více peněz by podle nich měla dostat i kultura. Plánovaný schodek rozpočtu je 295 miliard.
Rozpravu provázela kritika z opozičních lavic. Opozice vytýkala vládě, že málo šetří a že zadlužuje stát. Sněmovna o všech návrzích rozhodne při schvalování rozpočtu. Mělo by to být za dva týdny, ve středu 30. listopadu.
Při schvalování letošního rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 96 miliard, což bylo asi pět procent tehdy plánovaných výdajů rozpočtu. V návrhu rozpočtu na rok 2021 chtěli poslanci přesunout celkem 279 miliard, což bylo asi 15 procent jeho plánovaných výdajů.
Koaliční poslanci předložili osm návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Jan Berki (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a ministr Ivan Bartoš (Piráti) chtějí přidat 1,1 miliardy korun do školství, především na asistenty pedagogů.
Mezi dalšími koaličními úpravami je například návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN), která chce spolu s dalšími koaličními poslanci přidat 39 milionů na provoz potravinových bank. V jiném návrhu chce s dalšími koaličními poslanci přidat 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem. Skupina koaličních poslanců v čele s Vojtěchem Munzarem (ODS) žádá odebrat milion korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat je několika neziskovým organizacím, jako je například Platforma evropské paměti a svědomí nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Spolek Bez komunistů by měl dostat čtvrt milionu korun.
Jeden z nejvyšších přesunů v rozpočtu na příští rok navrhl bývalý ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO). Navrhuje odebrat přes 30 miliard korun z peněz na obsluhu státního dluhu a přesunout je do rozpočtu ministerstva dopravy pro Státní fond dopravní infrastruktury. Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard z odvodů do rozpočtu EU a chce je přidat do vládní rozpočtové rezervy na boj s inflací a růstem cen energií. Poslanec ANO Karel Rais chce přidat zhruba 1,5 miliardy korun na platy pedagogů na vysokých školách.
Poslanec SPD Jiří Kobza chce přesunout 4,5 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu, který by jinak už druhým rokem nedostal ze státního rozpočtu nic. Odebrání peněz svazu označil mimo jiné za nemorální, účelově a politicky motivovaný krok, který má poškodit svaz a jeho členy. Poslanci nynější vládní koalice v čele s občanským demokratem Jakubem Jandou se v minulosti naopak snažili peníze svazu z rozpočtu odebrat.
Další přesuny peněz směřují například do zemědělství. Karel Tureček (ANO) chce přidat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 2,4 miliardy korun.
Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Britský monarcha Karel III. údajně nesnáší spekulace o tom, že otěže vlády nad královstvím postupně přebírá jeho nejstarší syn. Sedmasedmdesátiletý král, který aktuálně bojuje s rakovinou, se podle zdrojů blízkých paláci cítí dotčený tím, že se pozornost veřejnosti upírá k jeho nástupci. Karel III. totiž na svou roli čekal celý život a nyní má pocit, že se lidé soustředí pouze na to, co přijde po něm.
Vztahy uvnitř britské královské rodiny procházejí v závěru roku 2025 nečekaným vývojem. Podle čerstvých zpráv z Buckinghamského paláce začal král Karel III. pociťovat lítost nad „drakonickými“ opatřeními, která zavedl proti svému bratrovi. Král údajně začal mírnit svůj dosavadní tvrdý přístup a podniká kroky k postupnému uvolnění Andrewovy izolace.
Legendární americký zpěvák Barry Manilow, autor hitů jako Copacabana nebo Mandy, oznámil světu šokující zprávu. Ve svých 82 letech mu lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Dobrou zprávou však je, že nemoc byla zachycena ve velmi raném stádiu (první fáze) a prognóza je podle lékařů velmi optimistická.
Právě když se zdálo, že příběh Andrewa Mountbatten-Windsorova už nemůže přinést nic nového, objevuje se další zvrat. Nejnovější várka dokumentů z ministerstva spravedlnosti USA obsahuje e-maily a fotografie, které dál drtí jeho už tak zničenou pověst. Pro britskou královskou rodinu, která se v těchto dnech schází v Sandringhamu, je to hořká vánoční nadílka, kterou by nejraději vymazala z paměti.
Vztahy v rodině Beckhamových dosáhly o letošních Vánocích bodu mrazu. To, co začalo jako nenápadné spekulace o neshodách mezi Victorií a její snachou Nicolou Peltz, přerostlo koncem roku 2025 v otevřený konflikt. Nejstarší syn Brooklyn se rozhodl pro radikální krok – na sociálních sítích si zablokoval nejen své rodiče, Davida a Victorii, ale i mladší sourozence.
Zatímco většina lidí hledá v období Vánoc společnost rodiny a přátel, několik známých britských tváří se letos rozhodlo pro naprostý opak. Rok 2025 je pro ně ve znamení klidu, samoty a v některých případech i smutného loučení. Důvody pro toto rozhodnutí se liší – od vyčerpání z náročného stěhování až po hluboký zármutek ze ztráty blízkého společníka.
Bývalý princ Andrew se podle aktuálních zpráv dobrovolně vzdal svého zbrojního průkazu. Stalo se tak po návštěvě příslušníků Metropolitní policie přímo v jeho sídle Royal Lodge ve Windsoru. K události došlo již 19. listopadu, tedy krátce před plánovaným odstěhováním, které by mělo proběhnout začátkem příštího roku.
Vztah Taylor Swift a Travise Kelceho nabral na ještě větších obrátkách díky zveřejnění 6. epizody dokumentární série „End of an Era“ na platformě Disney+. Fanoušci v ní mohli nahlédnout do soukromého dopisu, který hvězda NFL napsala zpěvačce před jejími závěrečnými koncerty turné Eras Tour ve Vancouveru.
V nejnovějším balíku dokumentů, které americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) zveřejnilo v souvislosti s kauzou Jeffreyho Epsteina, se objevilo dvanáctisekundové video, které mělo údajně zachycovat Epsteinovu sebevraždu. Jak se však rychle ukázalo, jde o podvrh, který se do oficiálních souborů dostal kuriózní cestou.
Jak už dnes server stars24.cz informoval, v Měchenicích u Prahy v domě MMA zápasníka Karlose Vémoly probíhá rozsáhlý zásah Národní protidrogové centrály, kterému asistují také příslušníci Celní správy. Podle webu Novinky je Vémola mezi zadrženými, ačkoliv měl dnes nastoupit do nemocnice.
Vánoční bohoslužba v kostele svaté Máří Magdalény na panství Sandringham je pro britskou královskou rodinu neodmyslitelnou tradicí. Princ George, princezna Charlotte a princ Louis se zde každoročně setkávají s davy příznivců, kteří je zahrnují květinami, plyšáky i sladkostmi. Ačkoli tyto momenty působí velmi bezprostředně, i pro přijímání darů od veřejnosti platí v královské rodině přísný protokol, který určuje, co si děti mohou nechat a co nikoliv.
Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym zůstávají i na sklonku roku 2025 napjaté, což potvrzuje i fakt, že vévoda ze Sussexu stráví letošní Vánoce v kalifornském Montecitu. Podle královského experta Richarda Fitzwilliamse je společné sváteční setkání v Sandringhamu v dohledné době prakticky vyloučené. I přes mírné náznaky zlepšení komunikace v některých oblastech totiž odborník upozorňuje, že diplomatický smír a rodinné Vánoce jsou dvě naprosto odlišné věci.