Vláda dnes zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) a ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekli ČTK, že rozhodnutí vlády vítají. Vítá to i Zlínský a Olomouvcký kraj.

"Teď jsme schválili vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád," napsal Kupka ČTK. Uvedl, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Kupka řekl, že vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty. Jako příklad zmínil budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi nebo rozvíjení podmínek splavnosti Labe a Vltavy. S ohledem na polské plány na výstavbu oderského kanálu vláda podle Kupky zpracuje ekonomickou, dopravní a ekologickou studii, zda by mělo smysl navázat i několikakilometrový úsek na české straně.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že kanál je po dnešním rozhodnutí vlády mrtvý projekt. "Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím," uvedl. Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.

"Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena," sdělil ostravský primátor Macura.

Unucka řekl, že kraj od počátku projekt pokládal za nesmyslný a zbytečný. "Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let," řekl Unucka.

Kraj podle Unucky podporoval pouze minimalistickou variantu splavnění Odry k Bohumínu. "Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud teď vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod a můj názor je, že není potřeba splavňovat Odru ani do Bohumína," řekl Unucka.

Také náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti), která má mimo jiné v gesci životní prostředí, zrušení územních rezerv pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe uvítala. Záměr označila za megalomanský, nespatřovala v něm žádné racionální opodstatnění. "Výrazně by to změnilo ráz krajiny a ohrozilo stávající ekosystémy. Myslím, že i plánovaná investice okolo 600 miliard korun by nebyla konečná. Bylo by to rozhazování veřejných prostředků. Určitě se dají využít daleko lépe," řekla dnes ČTK Ančincová.

Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Dnešní rozhodnutí kabinetu znamená, že se území odblokuje. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.

Dnešní rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo a toku Vltavy v úseku Mělník - Praha - České Budějovice.

Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun. Projekt, který dlouhodobě prosazoval prezident Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítali, že by koridor zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.