Vláda odmítla další růst důchodů, nezvýší se ani příspěvky na péči

Oba návrhy jsou odůvodněny růstem cen v poslední době. Poslanci hnutí ANO odhadli náklady na zvýšení důchodů o 500 korun měsíčně na 17 miliard korun v příštím roce, zatímco poslanci SPD odhadli náklady na zvýšení o 230 korun měsíčně na 9,7 miliardy korun. Zákonodárci zřejmě nebudou návrhy do konce roku schvalovat, takže se neprovedou. Ministr Šalomoun uvedl, že tyto návrhy jsou v rozporu s úsilím vlády o konsolidaci veřejných rozpočtů a s návrhem státního rozpočtu na příští rok.

Ministr financí Stanjura zdůraznil, že opatření pro zvýšení důchodů opomíjejí udržitelnost důchodového systému a celkovou udržitelnost veřejných financí. Dodal, že důchodci byli dosud jako jediná skupina obyvatel alespoň částečně chráněni před vysokou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém stanovisku uvedlo, že zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci by zvýšilo deficit státního rozpočtu a vedlo by dlouhodobě k nerovnováze mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.

Na dnešním zasedání vláda odmítla také návrh poslanců z opozičního hnutí ANO na zvýšení příspěvku na péči. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) oznámil novinářům, že vláda k tomuto návrhu zaujala negativní postoj. Podle navrhované novely by většina příspěvků pro osoby se zdravotním postižením měla stoupnout od ledna o desetinu, některé ještě více. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že vláda plánuje zvýšení příspěvků v příštím roce a že koalice se bude na podrobnostech domlouvat do dvou týdnů.

Poslanci zdůvodňují zvýšení příspěvků růstem nákladů na poskytované služby, což podle nich snižuje dostupnost těchto služeb pro klienty. Pokud by návrh byl přijat, stát by navíc musel očekávat dodatečné výdaje ve výši přibližně pět miliard korun ročně na příspěvky. Nicméně, zákonodárci nejspíš nedokážou novelu projednat do konce tohoto roku.

Podle návrhu by se příspěvky na péči měly zvýšit o 10 procent pro osoby mladší 18 let ve všech čtyřech stupních závislosti na cizí pomoci. Také by se zvýšily příspěvky pro osoby starší 18 let ve třetím a čtvrtém stupni závislosti o deset procent. V prvním stupni by se měsíční příspěvek zvýšil z 880 na 2000 korun a ve druhém stupni z 4400 korun na 6400 korun.

K šestému krajskému návrhu na zvýšení podílu regionů na výnosech z daní a na změnu způsobu rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivými kraji vláda zaujala neutrální stanovisko. Informoval o tom ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) na tiskové konferenci. Stejně jako u předchozích pěti podobných návrhů, bude o tomto návrhu jednat Poslanecká sněmovna.

Návrh tentokrát předložil Karlovarský kraj, a podobně jako ostatní regiony, si přeje, aby se podíl krajů na sdílených daních od příštího roku zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Zároveň by se měla stanovit kritéria, podle nichž by se každý rok určoval podíl peněz pro jednotlivé kraje podobně, jako je tomu při rozdělování části daňových výnosů obcím.

Ministr Šalomoun uvedl, že iniciativa tvrdí, že je třeba zjednodušit a přiblížit systém financování krajů systému financování obcí. Nicméně tato iniciativa by podle něj znamenala navýšení zátěže státního rozpočtu o více než deset miliard korun, a proto se kabinet rozhodl zaujmout neutrální postoj.

Náhrady pro lidi trpící nemocí z povolání, po pracovním úrazu, a pozůstalým po nich se příští rok zvýší o 360 korun měsíčně. Toto opatření bylo dnes schváleno vládou na základě nařízení ministerstva práce. Navíc byla schválena i zvýšení těchto náhrad pro lidi ve služebním poměru a vojáky.

Náhrada za ztrátu výdělku po ukončení pracovní neschopnosti se vypočítá na základě průměrného výdělku před vznikem škody a výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu.

Tato změna bude mít za následek, že vyplácená částka náhrady se sníží o stejných 360 korun, které byly schváleny jako navýšení invalidního, vdovského nebo sirotčího důchodu od ledna. Tím pádem příjem pracujícího se nepozvedne.

Firmy musí být ze zákona pojištěny na případ pracovních úrazů. Pojišťovny, které tato pojištění poskytují firmám, očekávají, že tato změna bude pro příští rok stát asi 37,8 milionu korun, které budou hrazeny z vybraného pojistného.

Pro stát a jeho zaměstnance to představuje asi 572.000 korun, přičemž státní rozpočet by měl nést náklady pro přibližně 220 osob ve služebním poměru, což by mělo stát asi milion korun, zatímco armáda očekává nárůst nákladů o asi 341.000 korun pro 79 osob.