Vláda odmítla několik návrhů ANO, žádalo třeba zvýšení rodičovské

Sněmovna odmítla minulý týden stejnou úpravu poslanců ANO v podobě pozměňovacího návrhu k vládní předloze, která zejména zjednodušuje podmínky u příspěvku na bydlení. Stejně naložila i se snahou opozičního hnutí SPD na zvýšení celkové rodičovské na 360.000 korun. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce v dohledné době jednat v koalici o navýšení rodičovské i její valorizaci.

K novele poslanců ANO kabinet uvedl, že jde proti jeho snaze o konsolidaci veřejných financí. "Dokonce může dojít k tomu, že navyšování dávky o inflaci může samo o sobě růst inflace podporovat," stojí ve stanovisku, které dostanou zákonodárci. Navrhované zvýšení příspěvku o 33 procent je navíc podle vlády nadhodnocené, když letošní růst cen takové hodnoty podle odhadů nedosáhne.

Hnutí ANO navrhlo, aby rodičovský příspěvek činil 400.000 korun už letos. V dalších letech by rostl o inflaci vždy v lednu, případně v jiném termínu, pokud by míra inflace přesáhla pět procent. Předkladatelé uvedli, že domácnosti s malými dětmi, v nichž zpravidla pracuje jen jeden z rodičů nebo jde o domácnosti samoživitelů, jsou nynějším zdražováním zasaženy. "Opatřením má vedle snahy čelit stávající bezprecedentní inflaci dojít též k většímu ocenění péče o nejmladší dítě v rodině a v neposlední řadě též prohloubení možnosti slaďování osobního a pracovního života," napsali v důvodové zprávě.

Dopady na státní rozpočet pro letošní rok autoři novely odhadli na deset miliard korun. Podle podkladů pro vládu by byly asi o 1,8 miliardy korun vyšší.

Rodičovská se naposledy zvedala od ledna 2020 o 80.000 korun na nynějších 300.000 korun. Výdaje se pak meziročně zvedly o zhruba 14 miliard korun, tedy téměř o 60 procent. Loni úřady práce rodičům malých dětí vyplatily přes 35,4 miliardy korun. Letos za první čtyři měsíce to bylo 11,2 miliardy korun. V dubnu se poskytlo 286.600 příspěvků. Rodič si může určit, jak vysokou částku bude měsíčně pobírat. Čím je příspěvek vyšší, tím rychleji se celková suma vyčerpá.

Návrh na zařazení učitelů mezi tzv. chráněné oběti vláda odmítla

K návrhu na uzákonění přísnějších trestů pro pachatele některých trestných činů spáchaných na učitelích v souvislosti s jejich prací zaujala dnes vláda Petra Fialy (ODS) negativní postoj. Záporné stanovisko k novele, která by pedagogy zařadila mezi takzvané chráněné oběti, vyplývá z výsledků zasedání. Nyní patří mezi chráněné oběti těhotné ženy, děti a úředníci a zdravotníci v případě činů, které souvisí s jejich zaměstnáním.

Vyšší tresty by se týkaly především mladistvých pachatelů, u nichž se dává přednost výchovnému působení před represí, upozornila ve svém stanovisku vláda. Návrh ANO podle ministrů popírá pojetí trestního práva jako krajního prostředku při ochraně společnosti. "Zároveň lze pochybovat, zda by se zvýšením trestní represe dosáhlo snížení počtu či intenzity útoků na pedagogické pracovníky," stojí ve stanovisku.

Přísnější trest by hrozil pachateli podle novely za vraždu pedagoga, za ublížení na zdraví a za nebezpečné vyhrožování. "Pedagogičtí pracovníci v současnosti čelí stále častějším útokům na svou fyzickou integritu, především ze strany svých žáků. Přesto jim současná právní úprava nepřiznává žádnou zvláštní ochranu pro případy páchání násilí na nich, ať už jde o násilí fyzické nebo násilí proti jejich vůli," napsali předkladatelé v důvodové zprávě.

Navrhovaná změna trestního zákoníku má podle autorů působit především preventivně. "Nicméně jejím cílem je i vyslat pedagogickým pracovníkům jasný signál, že si jich stát váží a jejich práci oceňuje, obdobně jako je tomu v případě zdravotnického personálu," stojí ve zdůvodnění.

Na konci března devatenáctiletý mladík napadl mačetou pedagoga Středního odborného učiliště v pražské Ohradní ulici. Učitel zraněním podlehl. Předpokládaným motivem činu byl podle vyšetřovatelů spor mezi ním a pedagogem.

K návrhu ANO na zvýšení příspěvků na mobilitu se vláda postavila negativně

Návrh opozičního hnutí ANO na razantní zvýšení příspěvků na mobilitu koaliční vláda Petra Fialy (ODS) ve Sněmovně nepodpoří. K předloze podle výsledků dnešního zasedání schválila negativní stanovisko. Lidé se zdravotním postižením by dostávali podle novely příspěvek 2000 korun měsíčně místo nynějších 550 Kč. Kabinet ve stanovisku upozornil na to, že změna by znamenala zvýšení rozpočtových výdajů o zhruba 4,5 miliardy korun ročně.

Naposledy se příspěvek na mobilitu zvyšoval přibližně před čtyřmi lety, a to o 150 korun měsíčně. Předkladatelé novely zdůvodňují navrhovaný růst vysokou inflací. "Přitom je třeba zohlednit specificky výrazný nárůst cen jízdného ve veřejné dopravě a rovněž cen pohonných hmot a dalších nákladů spojených s individuální automobilovou dopravou. Významný růst zaznamenaly i další základní životní náklady zdravotně postižených občanů, především pokud jde o léky a mnohé potřebné zdravotní pomůcky," napsali v důvodové zprávě.

Na příspěvek mají nárok lidé starší jednoho roku, kteří jsou držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením a opakovaně se dopravují za úhradu. Podporu stát až na výjimky neposkytuje lidem, kteří využívají pobytové sociální služby. Příspěvek dostává podle údajů ministerstva práce zhruba 260.000 lidí, stát na něm ročně vyplatí 1,7 miliardy korun.

Vláda ve stanovisku upozornila na to, že zvýšením příspěvku o 1450 Kč by mohl vzrůst zájem o průkazy osoby se zdravotním postižením. "Příspěvek na mobilitu by se stal výrazně atraktivním a značně nepoměrným například ve vztahu k příspěvku na péči u dospělých osob v prvním stupni závislosti, kdy tyto osoby, ač nezvládají tři nebo čtyři základní životní potřeby z deseti, obdrží 880 Kč měsíčně," stojí v dokumentu.

Začátkem února zaujala Fialova vláda neutrální stanovisko k návrhu opozičního hnutí SPD na zvýšení příspěvku na mobilitu o polovinu na 825 korun měsíčně. Poukázala tehdy zejména na to, že změna by znamenala další trvalé zvýšení rozpočtových výdajů o zhruba 900 milionů korun ročně v situaci hlubokých schodků. Sněmovna tuto předlohu dosud nezačala projednávat.

Příspěvek důchodcům navržený hnutím ANO vláda odmítla

Jednorázový příspěvek důchodcům 6000 korun, jak ho navrhli poslanci opozičního ANO, vláda na dnešním zasedání odmítla. Vyplývá to z informací na jejím webu. Podle podkladů pro jednání kabinetu je návrh rozpočtově nezodpovědný. Penzisté by měli peníze dostat podle předlohy vesměs v září. Zákonodárci předlohu do té doby s největší pravděpodobností neprojednají.

"Jednorázový příspěvek důchodci nepatří mezi nástroje odpovědné rozpočtové politiky, zejména pak v současné době vysoké inflace, kdy by jeho schválení představovalo další inflační impulz," stálo v předběžném stanovisku. Zatímco předkladatelé odhadli rozpočtové náklady na zhruba 6,4 miliardy korun, podle podkladů pro kabinet by činily přibližně 18 miliard korun. "Rozpočtové dopady jsou mimo současné možnosti státního rozpočtu," stojí v materiálech.

"Návrh má za cíl primárně reagovat na dramaticky narůstající ceny energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek," uvedli předkladatelé návrhu v důvodové zprávě. Příspěvek by se neodrazil do výše sociálních dávek a nebylo by možné jej zabavit v exekuci. Minulá vláda ANO a ČSSD podobně přispěla v covidovém roce 2020 před krajskými volbami. Důchodci tehdy dostali jednorázově 5000 korun před Vánocemi, mluvilo se o rouškovném.

Současná koaliční vláda prosadila tento měsíc jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let rodinám s hrubými příjmy do milionu korun. Peníze budou lidé dostávat od srpna. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.

Kabinet podle podkladů poukázal na to, že penzisté jsou skupinou lidí s nejsilnější zákonnou ochranou proti dopadům růstu cen. Důchody se letos v souvislosti s vyšší inflací zvýší hned třikrát.

Starobní penze vzrostla při pravidelné lednové valorizaci v průměru o 502 korun. Všichni lidé s důchodem pak k zákonnému přidání dostali ještě 300 korun navíc do zásluhového dílu. Červnová mimořádná valorizace znamenala zvýšení průměrné starobní penze 1017 korun, v září to bude o 799 korun.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela na konci března přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních. Své důchodové systémy mají pak i policie, obrana a justice.