Vláda schválila aktualizaci programového prohlášení, deklarovala omezení energií z Ruska

Vzhledem k tomu, že jde pouze o revizi prohlášení, neplánuje vláda opětovně žádat o důvěru Sněmovny, jako to udělala s původní verzí, řekl ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka. Fialova vláda je za dobu samostatné ČR první, která aktualizaci prohlášení provedla. "Naše cíle a priority se nemění, budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, orientaci na EU a NATO," uvedl Fiala.

Premiér zdůraznil, že revize reaguje na závazek, který si sestava Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN s Piráty stanovila v koaliční dohodě. "Jde o standardní poctivý a nutný proces, je to i reakce na to, že podmínky v celé Evropě a výzvy, kterým čelíme, se během prvního roku vlády změnily," uvedl Fiala. Vláda podle něj ke změnám přistoupila důkladně a promyšleně.

Kabinet se v dokumentu nově zavazuje k tomu, že připraví úpravy na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Ministři dlouhodobě uvádějí, že hledají v rozpočtu na příští rok úsporu 70 miliard korun. Vláda v prohlášení také vyškrtává cíl udržet stávající valorizační mechanismus důchodů či snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.

Řadu novinek přidává vláda do programového prohlášení v energetice, zdůrazňuje nutnost usilovat kvůli bezpečnosti o různorodost zdrojů a posílení infrastruktury, aby se omezila závislost na Rusku. Slibuje také upravit národní energetickou legislativu tak, aby reagovala na mezinárodní situaci a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií.

V kapitole školství vláda nově garantuje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, dosud se hovořilo o platech pedagogických pracovníků. U pedagogických a nepedagogických pracovníků dokument nyní slibuje zajistit vyšší platy a "jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy". Revize rámcových vzdělávacích programů pak má být hotová v roce 2024 namísto původního konce letošního roku.

Prohlášení reaguje také na problémy s dostupností léků, slibuje kvůli tomu vytvořit systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků. Kabinet se také zavazuje připravit koncepční změny v sociálních dávkových systémech.

Vláda chce nově také usilovat o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Česko se chce také podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Posunuje se také závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu z roku 2025 na příští rok. V kapitole spravedlnosti pak ustupuje vláda od slibu dokončit věcný záměr civilního soudního řádu, místo toho chce "pokračovat v přípravě revize pravidel civilního procesu".

Vláda v novém programovém prohlášení slibuje měnit příjmy i výdaje rozpočtu

Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Vypustila také závazek zachovat současný systém valorizace důchodů nebo snížit odvody sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů. Kabinet schválil aktualizované programové prohlášení na svém dnešním jednání.

Vláda v kapitole věnované veřejným financím nově uvádí, že ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou (NRR) a Národní ekonomickou radou vlády (NERV) připraví úpravy obou stran rozpočtu s cílem vrátit se k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Zároveň uvádí, že stabilizace veřejných financí by neměla zhoršit situaci občanů, kteří se neobejdou bez pomoci státu. Kabinet chce proto klást větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že chce letos na jaře předložit do Parlamentu konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. Konkrétní body úspor zatím nechtěl komentovat. Spekuluje se o možném omezení podpory pro stavební spoření, o zvýšení sociálních odvodů živnostníků nebo o rušení některých daňových výjimek. Stanjura stejně jako premiér Petr Fiala (ODS) ale zdůrazňují, že odmítají zvýšení celkového daňového zatížení nad úroveň roku 2021.

Fiala dnes zdůraznil, že zrušení závazku neměnit současný systém valorizace důchodů neznamená, že by vláda penze nezvyšovala. "Valorizace nerušíme, pouze upravujeme valorizační mechanismus," řekl.

Kabinet zároveň vypustil z programového prohlášení dřívější slib, že o dva procentní body sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatelů, který dříve podmiňoval dlouhodobě udržitelným stavem veřejných financí. Podle premiéra je nyní zjevné, že ekonomická situace státu není taková, aby si mohl snížení pojistného dovolit. Z programového prohlášení také vypadl návrh na zavedení daňové brzdy, která by při překročení zákonem stanovené daňové kvóty zakazovala růst daní.

Vláda do programového prohlášení nově zařadila slib, že prověří rizika a přínosy vstupu Česka do evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je jedna z podmínek pro přijetí společné evropské měny. K přijetí eura nebo stanovení termínu tohoto kroku se ale kabinet nadále nepřihlašuje. Slibuje, že se bude snažit splnit kritéria pro tento krok, zdůvodňuje to ale snahou o zajištění zdravých veřejných financí. Pro vstup do eurozóny je mimo jiné třeba mít maximální výši rozpočtového deficitu tři procenta HDP a maximální míru zadlužení 60 procent HDP.

Vláda zacílí na energetickou bezpečnost, deklarovala omezení energií z Ruska

Vláda se chce podle svého aktualizovaného programového prohlášení zaměřit na posílení energetické bezpečnosti státu. Chystá kvůli tomu legislativní změny, které umožní vznik komunitní energetiky či rozvoj využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň nově deklarovala úmysl omezit dodávky energetických surovin z Ruska. Vyplývá to z aktualizovaného programového prohlášení vlády, které dnes kabinet schválil.

Hlavní bod vládního prohlášení v energetice se nezměnil. Její budoucnost kabinet vidí zejména v jaderné energetice, která by měla být kombinovaná s decentralizovanými obnovitelnými zdroji. Oproti znění prohlášení z loňského ledna ovšem vláda zdůraznila body, které se věnují energetické bezpečnosti státu a právě rozvoji a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Vláda chce v souvislosti s bezpečnostní situací v Evropě více usilovat o diverzifikaci zdrojů a posílení infrastruktury. Tyto aktivity by přitom měly směřovat k úplnému omezení dodávek energetických surovin z Ruska. Na nutnost posílení energetické bezpečnosti chce vláda reagovat také legislativními úpravami. Mezi ty hlavní zařadila změny energetického zákona, který by měl umožnit vznik komunitní energetiky, sdílení energií a další rozvoj všech forem obnovitelných zdrojů energie.

Právě důraz na zelenou energetiku je dalším výsledkem úprav programového prohlášení. Do něj se tak například nově dostala deklarovaná podpora využití bioplynu, výroby biometanu a rozvoje vodíkových technologií. Vláda chce také pokračovat v dotačních programech na podporu obnovitelných zdrojů, které zpřístupní i nízkopříjmovým domácnostem. Kabinet se dále chce zaměřit nově také na zkvalitnění správy volných kapacit pro připojení těchto zdrojů do sítě.

V rámci své obchodní politiky provedla vláda v prohlášení jedinou úpravu. Zatímco loni slibovala vznik nové strategie podpory exportu a internacionalizace firem do konce loňského roku, což však nesplnila, nyní si stanovila termín do pololetí letošního roku.

Kabinet nyní i v původním prohlášení deklaroval snahu o rozvoj jaderné energetiky. Podpoří proto dlouhodobý provoz současných jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech. Kromě toho připraví také podklady pro rozhodnutí o dalších blocích. Pokračovat bude rovněž v přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. U obnovitelných zdrojů chce přispět ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně 100.000 střechách do roku 2025. Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033.