Solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se od července změní. Při poskytnutí celého bytu aspoň na 16 dní v měsíci v kuse je možné od státu získat 5000 až 15.000 korun podle počtu ubytovaných. Při ubytování v pokoji zůstává podpora 3000 korun na osobu, ale nejvýš 9000 korun na měsíc. Nařízení schválila dnes vláda.
Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nyní je možné za bezplatné ubytování běženců na nejméně 16 dnů v měsíci v kuse získat od státu na pokrytí nákladů 3000 korun na osobu, na domácnost ale nejvýš 12.000 korun.
Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce. Podle autorů je spravedlivé odměnu za samostatné a sdílené ubytování odlišit. Ministerstvo navrhuje, aby se částky vyplácely do konce roku. Pak by se jejich výše znovu přehodnotila.
Příspěvek je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Podle návrhu by se i ve druhém pololetí měl příspěvek vyplácet na ubytování aspoň na 16 dnů v měsíci v kuse. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohli by na osobu dostat na měsíc 3000 korun. Podpora by ale byla nejvýš na tři lidi, tedy 9000 korun. Při poskytnutí celého bytu by pak příspěvek na jednoho ubytovaného člověka činil 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12.000 korun, na čtyři 14.000 korun a na pět a více osob 15.000 korun.
Vláda před nedávnem schválila také novelu zákona "lex Ukrajina", podle které by solidární příspěvek byl i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu. Dávka by se vyplácela jen na byt, který byl předtím prázdný. Opatření má bránit výpovědím kvůli snaze získat podporu od státu. Předlohu už přijal Parlament a tento týden podepsal prezident. Pravidla začnou platit po vydání ve Sbírce zákonů.
Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že v domácnostech teď bydlí 45.000 uprchlíků. Výdaje na solidární příspěvky jsou měsíčně 134 milionů korun. Při novém nastavení by to podle ministerstva bylo o devět procent víc, tedy 146 milionů korun. Sumy nezahrnují náklady na vyřizování. Autoři návrhu uvedli, že pokud by se z hotelů přesunulo do bytů 10.000 lidí, klesly by státu měsíčně výdaje na jejich ubytování o téměř 50 milionů korun.
Experti na sociální problematiku dosavadní poskytování stejné částky za pokoj i celý byt kritizovali. Doporučovali také vyplácet podporu po omezenou dobu a případně postupně snižovat, když si příchozí najdou práci. Poukazovali na to, že by nastavení podpor mohlo pomoci i při přerozdělení uprchlíků po Česku.
Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba bankovní identita.
Rakušan: Asistenční centra budou v červenci fungovat jako dosud
Krajská asistenční centra pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny (KACPU) budou i v červenci fungovat beze změny, budou v nich nadále asistovat hasiči i policisté. Vláda dnes také usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady pro uprchlíky. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Ministerstva a další úřady budou moci například nadále vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.
"Vláda usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady. Nejde o rozšíření dosavadních povinností, nově nemusí být vyčleněny zcela všechny kapacity v rekreačních a školních zařízeních. Kraje mají větší možnost adaptovat potřeby podle situace v jednotlivých krajích v ČR," uvedl Rakušan.
Také systém KACPU bude podle něj minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně adaptovat přijímání a pomoc uprchlíkům na lokální krajské úrovni. V Praze magistrát vysočanské centrum pro uprchlíky uzavřel v polovině června.
Strategická skupina také předloží vládě ke schválení některé motivační prostředky pro přemístění uprchlíků z nejvytíženějších regionů. "Diskutuje se o finančních pobídkách, pomoci jednotlivým městům a obcím," poznamenal Rakušan. Přirozenou motivací podle něj jsou zápisy do škol a školek. Ministr věří, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů do jiných částí ČR.
Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu ČR vydala běžencům téměř 385.000 víz dočasné ochrany. Víza umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na cizinecké policii se za dobu konfliktu, který začal na konci února, podle dat ministerstva vnitra přihlásilo téměř 323.000 běženců. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina procent.
Na Slovensku rezonují velmi upřímná slova legendy našeho hokeje z dob společného státu. Jozef Golonka má za sebou další operaci a přiznává, že znovu pod kudlu už se mu moc nechce. Nemuselo by to totiž dobře dopadnout.
Ukrajina bude pokračovat v boji za svobodu, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během nedělního Dne nezávislosti. Informovala o tom BBC, která upozornila, že oslav v Kyjevě se zúčastnili zástupci Kanady i USA.
Nejkrásnější vánoční dárek si na konci loňského roku rozbalila Sára Donutilová, když "pod stromeček" přivedla na svět zdravého syna Eliáše. Stále v sobě však zpracovává i tragickou událost, kdy se její první dítě narodilo bez života.
Předpověď počasí na poslední srpnový týden slibuje oteplování, které vyvrcholí ve čtvrtek. Maximální teploty se dostanou přes třicítku. Do Česka se také vrátí bouřky, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Někdejší lídr Pirátů Ivan Bartoš se pustil do spekulací ohledně transakce, která se týká skupiny PPF. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela dohodu, podle které má být vyplacen nevlastní syn miliardářky. Za svůj desetiprocentní podíl dostane desítky miliard korun. Bartoš poukázal na to, co se výhledově chystají schvalovat poslanci.
Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě.
Jan Bendig se už řadu let úspěšně pohybuje na tuzemské hudební scéně. Na začátku jeho kariéry byla účast v televizní talentové show. Zpěvák odhalil, že lidé, kteří ho do soutěže přihlásili, toho dnes litují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu může být hotová za několik dní. Podle Zelenského je šance ukončit válku reálná. Lídr napadené země ale opět obvinil Rusko z toho, že o mír nestojí.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Smutně se dnešní datum, tedy 24. srpna, loni zapsalo do dějin českého šoubyznysu. Na den přesně před rokem si vzal život populární herec Karel Heřmánek. Proč se tak rozhodl, to dodnes není spolehlivě vysvětleno.
Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti a čelí obvinění z útoku na ruskou jadernou elektrárnu, v jejímž areálu po dopadu dronu hořelo. Americký prezident Donald Trump mezitím znovu připustil, že Spojené státy americké v případě neuspokojivého výsledku mírových jednání odejdou od jednacího stolu.