Vláda schválila změny v důchodech i na středních školách

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil na tiskové konferenci, že tato opatření by mohla ovlivnit průměrně několik stovek lidí a stát by na to měl vyčlenit do 30 milionů korun ročně. Návrh bude předložen Sněmovně.

Nedávno upozornil na problém nízkých disidentských penzí signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Držel hladovku před sídlem vlády od 17. listopadu, a to spolu s bývalým disidentem Johnem Bokem. Hladovku ukončili poté, co vláda ukládá ministrům včetně Jurečky připravit do poloviny prosince návrh na změny zákonů k zajištění důstojných důchodů a odvolala své loňské usnesení, kde se hlásila k tradicím boje Charty 77 za lidská práva a demokracii.

Vláda dnes také schválila strategický dokument Ministerstva školství s touto vizí. Školství na středních školách by se v následujících čtyřech letech mělo transformovat tak, aby lépe reflektovalo zájem uchazečů a poptávku na trhu práce. Hlavní důraz by měl být kladen na úpravu oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání. Dlouhodobý záměr se rovněž soustředí na vyrovnávání nerovností v přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávání. O schválení dokumentu informoval premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády.

Ministerstvo školství plánuje upravit strukturu oborů středního vzdělávání tak, aby lépe reflektovala potřeby trhu práce, společenský a technologický vývoj společnosti a zájem uchazečů. Snahou je vyrovnat se s rostoucí poptávkou po všeobecně vzdělávacích oborech. Důraz bude kladen na vyvážení podílu všeobecného a odborného vzdělávání, přičemž na odborných školách by měla být posílena spolupráce se zaměstnavateli a zdokonaleno praktické vyučování. Mezi školy, které poskytují všeobecné vzdělání, patří například gymnázia a lycea.

Resort práce aktivně identifikuje a oslovuje potenciální ukrajinské uprchlíky, kteří by mohli vstoupit do oblasti zdravotnictví nebo sociálních služeb, kde je dlouhodobě nedostatek pracovníků, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Označil Českou republiku za "nejúspěšnější zemi" v integraci příchozích. Podle Jurečky je v současné době zaměstnáno přes 123 000 lidí s vízem k ochraně. K nedělní půlnoci pobývalo v České republice podle údajů ministerstva vnitra 166 100 žen a 95 700 mužů z Ukrajiny ve věku od 18 do 65 let s vízem k ochraně. Celkem bylo v zemi 373 200 ukrajinských uprchlíků.

"Sociální služby, stejně jako jiné odvětví, čelí situaci, kdy jim chybí pracovní síla... Jedním z možných řešení, na kterém pracujeme, je cíleně identifikovat a oslovením získat lidi z řad ukrajinských uprchlíků, kteří by mohli pracovat ve zdravotních a sociálních službách. Vidíme to jako největší rezervoár lidí, kteří by mohli relativně rychle pokrýt chybějící personál. Samozřejmě čelíme výzvám týkajícím se vzdělání, uznávání kvalifikací a také jazykové bariéry, na kterých intenzivně pracujeme," uvedl Jurečka.

Vláda dnes také rozhodla, že v průběhu následujících deseti let má armáda České republiky plán nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla a dopravní vrtulníky. Tato strategie je součástí Koncepce Výstavby Armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou vláda schválila. Dokument představuje vizualizaci budoucí podoby české armády a je aktualizován každých pět let.

Nová koncepce bere v úvahu zejména výrazné změny v bezpečnostním prostředí po ruském vpádu na Ukrajinu, jak uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády. Černochová zdůraznila, že dokument realisticky reflektuje současný stav armády. Příští rok má ministryně zaměřit pozornost především na personální stránku koncepce, aby do roku 2030 byl dosažen cíl 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 aktivních záloh. V září letošního roku bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4 300 vojáků aktivních záloh.

Koncepce také počítá s tím, že investiční výdaje na modernizační projekty mezi lety 2024 a 2030 dosáhnou až 60 % rozpočtu české armády. To zahrnuje prudké navýšení investic, které je považováno za nezbytné v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci a potřebu vyřešit důsledky podfinancování armády v předchozích desetiletích. Od roku 2031 se má objem investičních výdajů postupně snižovat na 35 %.