Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.
Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.
Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic.
Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.
Analytici mají pochybnosti, zda daň vynese očekávaných 85 miliard
Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.
"Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.
"Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv," řekl.
Upozornil také na předkládání návrhů úprav daně od koaličních stran, což vyvolávalo spekulace o konečné podobě zdanění. "Vnímám pozitivně, že schválený návrh snižuje nejistotu investorů. Na stranu druhou došlo dlouhými veřejnými debatami k poškození investičního prostředí," uvedl.
Komunikaci kolem daně kritizuje i Hradil. "Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo," uvedl. Varoval před podobnými chybami, pokud by se vláda rozhodla přijímat opatření ke snížení strukturálního deficitu veřejných financí.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Ve věku 59 let zemřel country zpěvák Todd Snider, jak potvrdila jeho nahrávací společnost. Zpěvák narozený v Oregonu skonal jen několik hodin poté, co jeho rodina oznámila, že byl hospitalizován kvůli problémům s dýcháním. Byla mu diagnostikována lehká forma zápalu plic a byl převezen na léčbu, uvedla jeho rodina, která zároveň žádala fanoušky o modlitby a pozitivní myšlenky.
Bývalá glamour modelka Katie Price (47) se nijak netají svou závislostí na plastických operacích a podle nejnovějších informací si již sestavuje svůj „seznam přání“ dalších zákroků pro nadcházející rok. Neznámý zdroj prozradil magazínu NEW, že Katie bude podstupovat další operace „jakmile to bude možné“, protože se nikdy necítí spokojená.
Vévodkyně Meghan Markle je označována za „mazanou byznysmenku“ a podle zpráv z Hollywoodu se nyní snaží získat pozornost miliardářského šéfa Amazonu, Jeffa Bezose, což přichází po sérii neúspěšných projektů na platformě Netflix. V Hollywoodu se živě diskutuje o tom, že se Meghan pokouší Bezose „profesionálně získat“.
Jason Gould, syn legendární zpěvačky Barbry Streisand, se v rozhovoru pro Mirror upřímně rozpovídal o radostech i strastech života ve světle reflektorů po boku své matky. Zpěvák a skladatel nyní vydává své nové album a vzpomíná i na děsivou automobilovou honičku s paparazzi, která mu připomněla princeznu Dianu. Jason Gould, syn Barbry Streisand a hollywoodského herce Elliota Goulda, se narodil do slávy, kterou však vždy upřímně nenáviděl.
Jihokorejská herečka a K-popová hvězda Nana, vlastním jménem Im Jin-ah, byla hospitalizována s vážnými zraněními, které utrpěla poté, co se svou matkou čelila ozbrojenému vetřelci, který se vloupal do jejich domu v Soulu. Jednatřicetiletá umělkyně, která se proslavila jako členka K-popové skupiny After School a později se stala herečkou, projevila neuvěřitelnou statečnost, když se postavila lupiči, který je údajně ohrožoval zbraní a požadoval peníze.
Dan McGrath, scenárista a producent, který získal cenu Emmy za práci na kultovním animovaném seriálu „Simpsonovi“, zemřel 14. listopadu ve věku 61 let. Jeho úmrtí potvrdila jeho sestra, Gail McGrath Garabadian, v sobotu ráno v příspěvku na Facebooku. Napsala, že ztratili jejího „neuvěřitelného bratra Dannyho,“ který byl „výjimečný a jedinečný člověk“ a skvělý syn, bratr, strýc a přítel, a jejich srdce jsou zlomená.
Herec Richard Gere, praktikující buddhista již od roku 1978, se exkluzivně svěřil časopisu People s tím, jakou klíčovou buddhistickou lekci předává svým třem synům. Pro sedmdesátišestiletého herce, který se s buddhismem seznámil před více než 45 lety díky tibetským mnichům, je stěžejní jednoduché poselství laskavosti. Gere se o tom rozpovídal 12. listopadu 2025 během slavnostního oběda DOC NYC Visionaries Tribute Luncheon v New Yorku.
Zpěvák Robbie Williams (51) otevřeně promluvil o svém užívání injekcí na hubnutí Mounjaro. Přiznává, že mu lék pomohl k úbytku váhy, ale zároveň s sebou přinesl znepokojivé vedlejší účinky. Zpěvák tvrdí, že se od zahájení léčby cítí jako „jiný člověk“, zejména díky „nedostatku duševního utrpení“, které dříve prožíval.
Vztah herečky Jennifer Aniston a hypnoterapeuta Jima Curtise i nadále vzkvétá. Exkluzivní zdroje pro magazín People potvrdily, že padesátiletý Curtis a šestačtyřicetiletá Aniston si společný čas užívají a jejich románek, který vyšel najevo začátkem letošního roku, je velmi silný.
Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.
Dojemný dopis, který zpěvačka Taylor Swift poslala zesnulému Liami Paynovi, se má podle médií v aukci prodat za tisíce dolarů. Očekává se, že ručně psaný vzkaz, který bývalému členovi One Direction dorazil v prosinci 2017, by mohl vynést až 13,000 dolarů.
Rapperka Cardi B je nově čtyřnásobnou maminkou. Třiatřicetiletá umělkyně, známá hitem "Am I the Drama?", přivítala na svět své čtvrté dítě, syna, což potvrdil její zástupce s tím, že „Cardi je zdravá a šťastná“.