Vláda spočítá náklady na uprchlíky z Ukrajiny, aby mohla žádat peníze z EU

"My jsme se domluvili včera (ve středu) na vládě, že dáme dohromady - to bude úkol pro ministerstvo financí - veškeré náklady, které jsou s uprchlickou krizí na různých úrovních spojeny," řekl premiér. Peníze na zaplacení těchto nákladů bude podle něj v programech EU hledat tým, který bude pracovat na úřadu vlády. Očekává, že unijní země na summitu jasně deklarují, že jsou připravené pomoc zemím zasaženým migrační vlnou poskytnout a dát do toho další peníze. Připomněl, že do Evropy z Ukrajiny přišly víc než tři miliony lidí během jednoho měsíce.

Evropská komise by podle Fialy měla ke zvládání uprchlické krize připravit nové programy a být flexibilní ve výkladu dosavadních pravidel, podle kterých mohou zasažené země peníze čerpat. "My jsme přesvědčení, že musíme v rámci EU diskutovat o tom, že prostředky je třeba navýšit," řekl.

Na summitu EU se podle premiéra povede diskuse také o zpřísnění sankcí vůči Rusku a odstranění mezer, které v nich jsou. Je potřeba se bavit o tom, jestli jsou ruské banky dostatečně odříznuté od mezinárodních finančních trhů, řekl. Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska na summit přijdou s konkrétními podněty k sankcím, které získali při své návštěvě válkou zasaženého Kyjeva, dodal.

Na sankce na dovoz energetických surovin z Ruska podle Fialy Evropa není v tuto chvíli dostatečně připravená. "Nemáme dostatek alternativních zdrojů. Nejde jenom o ropu, ale jde taky o plyn," uvedl premiér. Rychlé řešení v této oblasti neočekává.

K polskému plánu podat na summitu NATO formální žádost o vyslání mírové mise na Ukrajinu Fiala uvedl, že Polsko by mělo svoji představu konkretizovat. Podle premiéra jsou jen dvě možnosti, jak takovou misi realizovat. Jedna z nich je, že s misí bude souhlasit Rusko, což není úplně pravděpodobné. "Druhá možnost je, že by to nebyla tak úplně mírová mise, ale vojenskými prostředky by se chránila nějaká část ukrajinského území, nebo celé ukrajinské území, ale to už je zas něco jiného," doplnil.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.