Vládní opatření proti vysokým cenám benzinu nefungují, prohlásil Havlíček

Od začátku června se na čtyři měsíce snížila spotřební daň z benzinu a nafty, ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litru. V uplynulém týdnu ale pohonné hmoty zdražily o desítky haléřů. Průměrná cena benzinu za týden stoupla o 79 haléřů na 46,55 koruny za litr. Nafta je v průměru dražší o 34 haléřů, ve středu stála 45,77 koruny za litr. I přes zdražení jsou nyní ceny paliv nižší než na konci května, i když benzin již jen o osm haléřů.

V Česku se od března pohybuje průměrná cena litru pohonných hmot kolem 45 až 46 korun. Podle dat společnosti CCS v květnu činila 46,07 Kč za litr. Ještě v únoru to bylo o více než devět korun méně. 

Vláda v reakci na růst cen zavedla kontroly marží u prodejců paliv a kromě snížení spotřební daně plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání tzv. biosložky do paliv od července. Havlíček to dnes opětovně označil za nesmysl, vládní opatření považuje za kosmetické úpravy. Podle stínového ministra průmyslu by se kabinet Spolu a Pirátů se STAN měl inspirovat například v Německu, kde řidiči mohou ušetřit až 35 centů (8,70 Kč) na litru benzinu a 17 centů (4,20 Kč) na litru nafty. Pokles cen, který je omezen na tři měsíce, je součástí vládního souboru opatření.

Mračková Vildumetzová v souvislosti s uprchlíky reagovala na novelu zákona lex Ukrajina, kterou ve středu schválila vláda. I po skončení nouzového stavu, který má trvat do 30. června, by podle ní měla nadále platit opatření, jež nařizují ministerstvům a správním úřadům vyčlenit objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků.

Kraje podle Mračkové Vildumetzové tedy nadále budou muset zajišťovat ubytování, přičemž náklady by jim měly být vynahrazeny z krizového fondu. V něm je podle bývalé karlovarské hejtmanky vyčleněno 140 milionů korun, tedy na každý kraj deset milionů. Například Moravskoslezský kraj už podle ní má výdaje spojené s uprchlickou krizí vyšší než 30 milionů.

Mračková Vildumetzová se vrátila také k plánovanému uzavření Krajského asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) v pražských Vysočanech. Magistrát tak učiní 15. června, o dva dny později se k tématu primátor Zdeněk Hřib (Piráti) sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Mračkové Vildumetzové ale asistenční centrum nemusí zabezpečovat hlavní město Praha, nýbrž stát, mohlo by tak určitým způsobem být nadále v provozu.

Někteří hejtmani záměr zavřít KACPU v Praze kritizují a předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) plán označil za nekolegiální krok a politické gesto. Zavřít své centrum pro uprchlíky, pokud to udělá Praha, chce i Pardubický kraj.