Zástupci vlád desítky zemí Evropské unie včetně Česka požádali Evropskou komisi o uvolnění dalších peněz na pomoc s náporem uprchlíků z Ukrajiny. Ve společném dopise adresovaném Bruselu navrhují využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech. Text prohlášení dnes zveřejnil bruselský web Politico.
Do unijních zemí za více než dva měsíce od začátku ruské agrese na Ukrajině uprchlo před válkou přes pět milionů lidí. Převážná část zůstala v Polsku či v dalších zemích východního křídla unie.
"Je nesmírně důležité, abychom v této kritické chvíli udělali pro Ukrajinu a její obyvatele vše, co je v našich silách," uvádí se v dopise adresovaném šestici eurokomisařů, který podepsali zástupci vlád Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Za Česko připojili své podpisy ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Vlády navrhují, aby EU schválila mimořádnou pomoc pro jejich země z Rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) či z dalších rezerv, které obsahují řádově miliardy eur. Využít by se podle dopisu mohly i nevyčerpané peníze z letošního unijního rozpočtu.
Ministři také vyzvali komisi, aby prodloužila termíny dokončení projektů z končícího programového období 2014-2020, což má umožnit proplatit dotace až o rok později. Zároveň by měla komise podle zástupců vlád povolit pružnější přidělování peněz z národních obálek.
Komise již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnila využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle Bartoše nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Červencové svátky sice nepatří k těm, které mají vliv například na provoz obchodů, ale ovlivní něco jiného. Některým seniorům přijde červencový důchod o malinko později. Jde o poslední změnu výplatního termínu v letošním roce.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech.
Není žádným tajemstvím, že Ondřej Brzobohatý se momentálně potřetí rozvádí, a to se současnou manželkou Danielou. Zatímco tentokrát vše probíhá v klidu, rozpad druhého manželství řeší hudebník dodnes. Syn slavného herce prozradil, jak moc se sporem s Taťánou Kuchařovou ještě osobně zabývá.
Simona Krainová sáhla ke kroku, který doposud nikdy neudělala. Jistá učitelka se totiž na sociální síti nevhodně vyjádřila na adresu jejího syna, což se modelka rozhodla řešit tím, že do akce povolala právníky. Co bude dál?
Dagmar Havlová je jednou z hlavních postav aktuální kauzy kolem Knihovny Václava Havla. Další důležitou osobou je šéf instituce Tomáš Sedláček, který se navzdory krokům bývalé první dámy nevzdává.
Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Je to až neuvěřitelné, jak akční je stále Petr Janda. Olympic i po desítkách let na scéně stále koncertuje a neobjíždí česká města a obce jen se starými hity, které by fanoušci slyšeli ze všeho nejraději. Co má Janda v plánu v dalším průběhu letošního roku?
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se neshodnou na výsledku posledního soudního jednání, které proběhlo v pondělí. Osobně přítomen byl pouze podnikatel, jenž se zapojil do zajímavé slovní výměny. Koho Soukup vyzval, aby ho neotravoval?
Červenec bude v Česku s velkou pravděpodobností teplejší, než bývá obvyklé. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v nejnovějším měsíčním výhledu. Teploty se ale postupem času mají přibližovat z nadprůměru k průměrným hodnotám.
Červen je minulostí, ale Helena Vondráčková v jeho závěru oslavila 79. narozeniny. Velkolepé oslavy ji u příležitosti kulatin čekají v příštím roce, ale bez menší sešlosti se to neobešlo ani letos.
Tropická červnová epizoda je sice definitivně u konce, ale meteorologové stále mají důvod nás varovat. I ve středu totiž hrozí bouřky, které mohou být i velmi silné. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).