Vlády mnoha zemí EU žádají o peníze na ukrajinské uprchlíky, je mezi nimi i Česko
Zástupci vlád desítky zemí Evropské unie včetně Česka požádali Evropskou komisi o uvolnění dalších peněz na pomoc s náporem uprchlíků z Ukrajiny. Ve společném dopise adresovaném Bruselu navrhují využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech. Text prohlášení dnes zveřejnil bruselský web Politico.
Do unijních zemí za více než dva měsíce od začátku ruské agrese na Ukrajině uprchlo před válkou přes pět milionů lidí. Převážná část zůstala v Polsku či v dalších zemích východního křídla unie.
"Je nesmírně důležité, abychom v této kritické chvíli udělali pro Ukrajinu a její obyvatele vše, co je v našich silách," uvádí se v dopise adresovaném šestici eurokomisařů, který podepsali zástupci vlád Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Za Česko připojili své podpisy ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Vlády navrhují, aby EU schválila mimořádnou pomoc pro jejich země z Rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) či z dalších rezerv, které obsahují řádově miliardy eur. Využít by se podle dopisu mohly i nevyčerpané peníze z letošního unijního rozpočtu.
Ministři také vyzvali komisi, aby prodloužila termíny dokončení projektů z končícího programového období 2014-2020, což má umožnit proplatit dotace až o rok později. Zároveň by měla komise podle zástupců vlád povolit pružnější přidělování peněz z národních obálek.
Komise již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnila využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Například pro Česko je to ovšem podle Bartoše nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázánu.
Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.
V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.
Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.
Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.
Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.
Předpověď až do května. Počasí bude průměrné, hrozí další bouřky
Česko má za sebou letošní Velikonoce, které přinesly poměrně proměnlivé počasí. Na úvod pršelo, pak se oteplilo. Sváteční období uzavřely bouřky, ojediněle i silné. Bouřky budou hrozit i v následujících týdnech, avizují meteorologové.
Veronika Žilková prozradila, proč ji rozvod se Stropnickým až tak nesemlel
Veronika Žilková se v posledních letech musela vypořádat s jednou nepříjemnou situací v osobním životě. Řeč je o rozvodu s Martinem Stropnickým. Populární herečka prozradila, kdo jí tehdy pomohl, aby jí to tolik nevzalo.
Ornella Koktová ji nepustila na pohřeb. Tak se Monika Binias rozloučila po svém
Ornella Koktová dala o Velikonočním pondělí sbohem milované babičce. S tchyní se na místě nemohla rozloučit Ornellina matka, protože vztahy v rodině jsou dost napjaté. Monika Binias se tedy rozloučila po svém.
Počasí bude během příštího víkendu chladnější. Můžeme naměřit i nulu
Nadcházející víkend bude podle meteorologů z ČHMÚ.cz chladnější než ten uplynulý. V noci mohou teploty navíc klesnout až k nule.
Vatikán oficiálně potvrdil příčinu smrti papeže Františka. Zveřejnil jeho závěť
Příčinou smrti papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let dnes na Velikonoční pondělí, byla podle oficiálního prohlášení Svatého stolce mrtvice, po které následovalo nevratné selhání srdce.
Dan Bárta po kolapsu otevřeně promluvil o svých problémech
Zpěvák Dan Bárta, jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény, prodělal vážné zdravotní komplikace. Po nečekaném kolapsu, během něhož dočasně přišel o sluch, musela kapela J.A.R. zrušit několik koncertů. Přestože šlo o alarmující moment, Bárta situaci zvládl s obdivuhodným nadhledem a otevřeně hovoří nejen o svém zdraví, ale i o životních zkušenostech, závislosti a hluboké lásce k přírodě.
Smrt papeže Františka zasáhla britskou královskou rodinu. Král Karel III. truchlí
Smrt papeže Františka hluboce zasáhla i britskou královskou rodinu. Král Karel III. a královna Camilla podle oficiálního prohlášení zveřejněného Buckinghamským palácem prožívají smutek „s těžkým srdcem“. Zároveň však vyzdvihli papežovu soucitnost, hlubokou víru a jeho neúnavné nasazení ve službě lidem.
Proč papež František zemřel? Lékaři popřeli teorii o plicních problémech
Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.
Anna Slováčková (†29) měla roztomilý sen. Splnit si ho ale nestihla
Anička Slováčková (†29), která zemřela předčasně po těžkém boji s nemocí, měla ještě plnou hlavu plánů a snů. Toužila po svatbě, chtěla napsat knihu, založit rodinu a stavěla si svůj vysněný domov v přírodě.
V 88 letech zemřel papež František
Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.
Cate Blanchett zaskočila fanoušky: Konec filmové kariéry?
Australská herečka Cate Blanchett, která nedávno oslavila 55. narozeniny, překvapila v nejnovějším rozhovoru fanoušky po celém světě nečekaným prohlášením. Ikona světového filmu, držitelka dvou Oscarů a hvězda snímků jako Pán prstenů, připustila, že vážně uvažuje o ukončení své herecké kariéry.
Papež František: Podívejte se na jeho poslední vystoupení před smrtí
Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.
