Vliv Moskvy v bývalém SSSR kvůli neúspěchu Ruska na Ukrajině slábne

Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že při nových střetech na společné hranici zemřelo na obou stranách po zhruba 50 vojácích. Boje jsou nejkrvavější od roku 2020, kdy Arménie utrpěla porážku ve válce o Náhorní Karabach, díky ruskému zprostředkování si však udržela kontrolu nad většinou této enklávy.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý apeloval na ruského prezidenta Vladimira Putina, postsovětský vojenský pakt Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) i Radu bezpečnosti OSN, aby zakročily. Ruské ministerstvo zahraničních věcí se zatím nevyjádřilo, zda Kreml splní své závazky vůči Arménii, pokud bude Ázerbájdžán pokračovat v útoku.

"Ruské kličkování může poškodit vztahy Ruska s Arménií i s ostatními členskými státy ODKB, zejména pokud Rusko nebude moci poskytnout vojenskou podporu nebo zajistit mír," uvádí institut. Připomíná, že Rusko již na jaře stáhlo 800 svých armádních příslušníků ze základny v Arménii a rovněž část svých "mírových" sil umístěných v Náhorním Karabachu. To vše s cílem nahradit ztráty ruských vojsk na Ukrajině.

Podle serveru Politico představuje nová erupce násilí na Kavkaze "další velký strategický bolehlav" pro ruského prezidenta Putina. Po Moskvě se žádá, aby stabilizovala situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem právě ve chvíli, kdy Putina zahnala do úzkých nečekaně úspěšná protiofenzíva ukrajinských sil v Charkovské oblasti, píše Politico.

Připomíná, že Arménie vzhlíží k Moskvě jako k hlavnímu spojenci, který zaručuje její bezpečnost. Další regionální hráč Turecko naopak pevně stojí na straně Ázerbájdžánu, který předloni s pomocí Ankary dobyl velkou část svého území obsazeného po desetiletí arménskými silami.