Vojáci zemí NATO jsou již aktivní na Ukrajině, tvrdí polský ministr

Sikorski na páteční konferenci v polském Sejmu k 25. výročí vstupu Polska do NATO uvedl, že "vojáci zemí NATO jsou již na Ukrajině a já bych chtěl upřímně poděkovat velvyslancům těchto zemí, kteří na sebe vzali takové riziko. Oni sami nejlépe vědí, kteří to jsou." Podle serveru měl na mysli vojenské instruktory, kteří na místě cvičí Ukrajince v zacházení s dodávanou technikou.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na nedávné zprávy, které naznačují, že některé západní země uvažují o nasazení svých vojáků na Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi již přes dva roky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však agentuře AP sdělil, že Severoatlantická aliance nepředpokládá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Podle Peskova by v případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, nebyl konflikt mezi Moskvou a NATO pouze pravděpodobný, ale nevyhnutelný.

Stoltenberg zdůraznil, že NATO poskytuje Ukrajině významnou podporu, což činí již od roku 2014 a zesílilo se to po plnohodnotné invazi. Nicméně vyslání bojových jednotek na Ukrajinu není součástí plánů aliance.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ale nevyloučil možnost nasazení pozemních jednotek své země na Ukrajině.. Uvedl to na konferenci o podpoře Ukrajiny, kterou večer v pondělí hostil v Paříži. Odmítl ale přiblížit, které státy nasazení svých vojáků zvažují.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.

Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.

I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.

Bílý dům následně uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nikdy nepožádal o nasazení západních vojenských jednotek na Ukrajině pro boj proti ruské invazi.

"Zelenskyj o to nežádá, žádá jen o nástroje a možnosti. Nikdy nežádal, aby za jeho zemi bojovali zahraniční vojáci," prohlásil mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.