Vojtěch předpokládá zlom v epidemii do šesti týdnů

Zlepšit vývoj může podle něj vyšší proočkovanost, kterou může současný větší zájem o očkování zvýšit. V současné době je mezi lidmi nad 12 let, pro které je vakcína schválená, 66 procent.

"Situace se zhoršuje, ale při pohledu na jednotlivé kraje jsou rozdíly poměrně výrazné," řekl Vojtěch. Podle něj je situace nejhorší v Moravskoslezském kraji, kde je kolem 300 případů za týden na 100.000 obyvatel. Naopak poměrně nízká kolem 60 na 100.000 je v Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Tam se epidemie podle dostupných dat nejvíc šířila na začátku poslední vlny covidové nákazy na začátku letošního roku.

Ministr také na tiskové konferenci čelil otázce, proč nemá vláda žádný předvídatelný systém, podle kterého by situaci řešila. Loni v létě ministerstvo ještě za předchozího působení Vojtěcha zavádělo takzvaný semafor, který okresy hodnotil podle epidemické situace.

V polovině listopadu byl pak dalším ministrem zdravontictví Janem Blatným představený protiepidemický systém PES, který pracoval s indexem rizika. Ten se počítal z počtu nakažených na 100.000 obyvatel a 100.000 seniorů za poslední dva týdny, podílu pozitivních testů a reprodukčního čísla, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Od února se pak započítával podíl lidí, u kterých se nákaza prokázala až při příjmu do nemocnice.

V dubnu ministr zdravotnictví Petr Arenberger řízení opatření podle "psa" definitivně zrušil a připravil balíčky opatření, která se zmírňovala podle dosažené incidence. Podle Vojtěcha, který se na ministerstvo znovu vrátil loni v květnu, se všechny systémy nakonec neosvědčily.

Při současném rozhodování podle něj vychází ministerstvo ze stanovisko hlavní hygieničky, náměstkyně pro zdravotní péči Martiny Koziar Vašákové, která vede klinickou skupinu a ze stanoviska právě této skupiny, jejímiž členy jsou lékaři různých odborností, zástupci nemocnic, zdravotních pojišťoven, hygieniků, Státního zdravotního ústavu, Státného ústavu pro kontrolu léčiv a poslanci-lékaři z hnutí ANO Věra Adámková a David Kasal.

Stejně jako na postu ministra se i na postech náměstků na ministerstvo výrazně měnilo obsazení. Hlavní hygieničkou byla do začátku epidemie Eva Gottvaldová, nahradila ji Jarmila Rážová a tu letos v březnu Pavla Svrčinová. Náměstkem pro zdravotní péči byl v době Vojtěchova nástupu na ministerstvo Roman Prymula, musel ale odejít kvůli chybějící prověrce. Ministerstvo pak dlouho náměstka hledalo, stal se jím bývalý děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo. Ten odešel sám po neshodách s ministrem Blatným, kterému vytýkal špatnou komunikaci. Blatného nástupce Arenberger jmenoval náměstkyní Koziar Vašákovou. Plicní lékařka dosud působila ve Fakultní Thomayerově nemocnici jako primářka a je předsedkyní odborné lékařské společnosti zaměřené na plicní choroby.

"Jsme také poměrně výrazně omezeni rozhodnutími soudů, které nám výrazně zužují mantinely v tom, jaká opatření můžeme vydávat," připomněl Vojtěch. Podle něj už není mimo nouzový stav tolik možností, jaká opatření vydávat. Ta současná označuje ministerstvo a hlavní hygienička Pavla Svrčinová jako "režimová".