Volby na Slovensku přinesly i obhajobu primátorského postu v Bratislavě

Komunální a krajské volby se v zemi poprvé konaly ve stejném termínu, podle prezidentky Zuzany Čaputové v nich většina voličů odmítla populismus a extremismus.

Dosavadní primátor slovenské metropole Matúš Vallo získal tři pětiny hlasů a vyhrál s výrazným náskokem. Post primátora obhájili rovněž Jaroslav Polaček v Košicích či Peter Fiabáne v Žilině. Z osmi krajských měst bude mít nového primátora pouze Prešov, kde byl zvolen František Oľha; dosavadní primátorka Andrea Turčanová se o přízeň voličů už neucházela. Celkově v komunálních volbách tradičně uspěli zejména nezávislí kandidáti.

"Kromě toho, že chceme nadále vytvářet ještě bezpečnější, čistší město s kvalitními veřejnými prostorami i MHD, se budeme snažit, aby Bratislava byla soudržným, otevřeným a tolerantním městem, protože to je věc, která dnes rozhoduje o tom, jak žijeme své životy," řekl Vallo. Jeho regionální strana Team Bratislava v koalici s neparlamentní stranou Progresivní Slovensko a s už opoziční stranou Svoboda a Solidarita ovládla také krajské volby v Bratislavském kraji.

V krajských volbách funkce obhájilo šest z osmi předsedů samosprávných krajů. V Banskobystrickém kraji uspěl jeho dosavadní místopředseda Ondrej Lunter, syn dosluhujícího hejtmana Jána Luntera, který už nekandidoval a který ve volbách v roce 2017 porazil tehdejšího předsedu kraje, šéfa krajně pravicové strany LSNS Mariana Kotlebu. V Nitranském kraji funkci hejtmana neobhájil Milan Belica, který tuto funkci zastává od roku 2001 a kterého podporovali i opoziční sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Novým předsedou tohoto kraje bude Branislav Becík, jenž kandidoval mimo jiné s podporou strany Hlas-sociální demokracie, kterou bývalý premiér Peter Pellegrini založil po odchodu ze Směru-SD. Becík se stal známý i tím, že během koronavirové nákazy vystupoval proti epidemickým opatřením.

Podle Čaputové voliči ve většině případů potvrdili ve funkcích právě ty kandidáty, kteří je provedli krizemi uplynulých let. "Za důležitý vzkaz těchto voleb zároveň považuji, že podle dosud zveřejněných výsledků si lidé vybrali zkušené, demokratické kandidáty a většinou odmítli populismu a extremismus," napsala Čaputová na sociální síti před zveřejněním definitivních výsledků hlasování.

"Ve velkých městech obecně vítězili kandidáti, které můžeme charakterizovat jako představitele slušné, moderní progresivní politiky založené na odborných řešeních," komentoval list Sme výsledky voleb. Dodal, že společnost většinově odmítla fašisty a extremisty, což ale neznamená, že jejich politická síla je nulová. Do budoucna by podle Sme mohlo být problémem, pokud by se extremistické a fašistické síly spojily.

Účast v komunálních volbách dosáhla 46,19 procenta, byla tak mírně nižší než v roce 2018. Ve volbách do orgánů samosprávných krajů hlasovalo 43,74 procenta oprávněných voličů, před pěti lety účast činila necelých 30 procent. "Naplnil se jeden z hlavním účelů, proč se volby do orgánů samosprávy konaly v jeden den," řekl novinářům šéf státní komise pro volby a kontrolu financování politických stran Ladislav Orosz. Spojení zmíněných voleb do jednoho termínu politici v minulosti zdůvodňovali snahou zvýšit zájem lidí o krajské volby.

Obyvatelé Slovenska v sobotu volili nejen předsedy samosprávných krajů a primátory měst, ale také starosty obcí a zastupitele v krajské, městské či obecní samosprávě. Právo volit v komunálních a krajských volbách mělo 4,46 milionu obyvatel s trvalým pobytem na Slovensku, včetně cizinců.

Podle slovenského statistického úřadu se do klání o post předsedy některého z osmi samosprávných krajů zapojilo přes 70 kandidátů. Téměř 6800 kandidátů se zase přihlásilo do voleb více než 2900 starostů a primátorů a kolem 45.000 lidí se rozhodlo ucházet o křeslo člena zastupitelstva samosprávných krajů, měst, obcí či městských částí.

Referendum ve vesnici o přejmenování Tisovy ulice je neplatné

Referendum ve slovenské vesnici Varín nedaleko Žiliny o přejmenování ulice, která je pojmenována po kontroverzním prezidentovi Slovenského státu z období druhé světové války Jozefu Tisovi, je kvůli nízké účasti voličů neplatné. Výrazná většina hlasujících se přitom vyslovila pro ponechání stávajícího názvu ulice. Vyplývá to z výsledků hlasování, které se konalo v sobotu spolu s komunálními a krajskými volbami. V lázeňském městečku Sliač se podle médií zase většina zúčastněných voličů v místním referendu vyslovila pro to, aby samospráva zamezila umístění americké vojenské základy na místním letišti; podle slovenských úřadů takový projekt ovšem není v plánu.

Slovenská republika byla během druhé světové války spjata s nacistickým Německem. Slovensko deportovalo asi 70.000 Židů do koncentračních táborů, předtím Židům odebralo většinu politických práv či omezilo jejich vlastnická práva a svobodu pohybu. Tisa v roce 1947 soud uznal vinným z několika zločinů a odsoudil ho k trestu smrti.

Referenda ve Varíně o změně názvu ulice "Dr. Jozefa Tisu" se zúčastnilo 47,1 procenta ze zhruba 3000 oprávněných voličů, pro platnost místního referenda byla potřebná nadpoloviční účast. Z hlasujících se za změnu názvu vyslovilo 360 lidí, proti bylo 1053 voličů.

Zastupitelstvo Varína už letos v červenci odmítlo podnět prokuratury, aby zmíněný název změnilo. Prokurátor v této záležitosti pak podal žalobu. Podle prokuratury název uráží náboženské či národnostní cítění a navíc je gramaticky nesprávné, protože používá zastaralý způsob skloňování Tisova příjmení.

Lázeňské město Sliač na středním Slovensku zase spojilo komunální a krajské volby s místním referendem o případném umístění americké vojenské základny na místním letišti. Zhruba tři čtvrtiny hlasujících obyvatel se vyslovily pro to, aby zastupitelstvo města učinilo všechny kroky proti takovému záměru. Referenda se sice zúčastnila méně než polovina oprávněných voličů, město ale už dříve rozhodlo, že jeho výsledek uzná bez ohledu na účast.

Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministerstva obrany se ovšem ve Sliači, kde místní letiště využívá armáda, se vznikem základny USA nepočítá. Umístěna je tam část jednotek mnohonárodního bojového uskupení NATO, které v zemi funguje pod velením České republiky.