Volby v Německu mohou trhnout nový rekord v počtu poslanců

Současnému parlamentu se v německých médiích přezdívá XL. Vzhledem k očekávání, že po nedělních volbách dál nabobtná, se již nyní budoucímu Spolkovému sněmu říká XXL.

Výzkumník Vehrkamp na základě čtvrtečního průzkumu veřejného mínění televizní stanice ZDF vypočítal, že mandát by mohlo v neděli získat mezi 672 a 912 kandidáty. Pravděpodobnou střední variantou je podle něj 810 poslanců.

Problémem jsou takzvané převislé a vyrovnávací mandáty. V parlamentních volbách se hlasuje ve 299 okrscích a každý volič má dva hlasy, tím prvním vybírá konkrétního kandidáta pro přímý mandát, druhým podporuje stranu.

V ideálním případě by sněm měl 598 poslanců, tedy dva z každého okrsku. Kvůli kombinaci většinového a poměrného systému tomu tak ale většinou není a po volbách následuje složitý přepočet hlasů. Němečtí voliči totiž často podpoří v přímé volbě kandidáta některé z velkých stran a pro "vyvážení" hlasují v poměrné volbě pro některou z menších stran.

Některé strany pak zpravidla získají více přímých mandátů, než kolik by jim příslušelo podle poměru z hlasování pro stranické kandidátky. Tím vznikne takzvaný převislý mandát, který zvýší počet poslanců ve sněmu oproti základnímu stavu. Vyrovnávací mandáty pak od roku 2013 nerovnost způsobenou převislými mandáty kompenzují, aby strany úspěšnější díky druhému hlasu nebyly znevýhodněny a aby se zachoval poměr hlasů ve sněmu.

Politické strany zastoupené v končícím Spolkovém sněmu se sice pokoušely o reformu volebního zákona, aby zvyšování počtu poslanců zabránily, nakonec se ale nedohodly. S úpravou se tak počítá až pro volby v roce 2025.

Nynější velikost Spolkového sněmu se podle aktuálního průzkumu agentury YouGov nelibí 71 procentům dotázaných Němců. Jedenáct procent jich uvedlo, že současné množství poslanců je správné, a tři procenta respondentů by jejich počet dokonce ještě zvýšila.

Podle posledního, v pátek zveřejněného průzkumu, který provedl Institut pro demoskopii v Allensbachu, by nedělní německé parlamentní volby vyhrála sociální demokracie (SPD) s 26 procenty hlasů následovaná konzervativní unií CDU/CSU s 25 procenty. Třetí by skončili Zelení s 16 procenty, čtvrtí liberálové z FDP s 10,5 a pátá Alternativa pro Německo (AfD) s deseti procenty hlasů. Pětiprocentní hranici nutnou pro zvolení by těsně překonala ještě Levice.