Po sečtení většiny hlasů odevzdaných v nedělních volbách do polské dolní komory parlamentu, Sejmu, lze pozorovat, že vládnoucí národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala přibližně 37,5 % podpory, zatímco opoziční Občanská koalice (KO) dosáhla 28,6 % hlasů. Sčítání hlasů probíhá pomalu, což je způsobeno rekordní účastí voličů a současně probíhajícím referendem.
Aktuální výsledky, zveřejněné ústřední volební komisí, reflektují situaci na venkově a v menších městech, kde současná vládnoucí strana tradičně silnou podporu. Potenciální koaliční partneři KO, středová Třetí cesta a Nová levice, získaly podle průběžných výsledků přibližně 14 % a 8 % hlasů, zatímco krajně pravicová Konfederace, zdá se, získala podporu 7 % voličů.
Aktualizované odhady výsledků, sestavené institutem Ipsos, naznačují, že PiS pravděpodobně nedosáhne na většinu v Sejmu. Šanci na sestavení vlády má opoziční koalice vedená proevropským KO pod vedením bývalého premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Společně s Třetí cestou a Novou levicí by mohli obsadit 248 z 460 křesel v Sejmu.
Strana PiS, vedená expremiérem Jaroslawem Kaczyńským, by získala 198 mandátů, zatímco Konfederace by jich měla čtrnáct. Pokud se tyto prognózy potvrdí, bude to velká porážka pro PiS, kterému chybí příliš mnoho poslanců k dosažení většiny, jak uvedl politolog Antoni Dudek z krakovské Jagellonské univerzity.
Nedělní volby byly některými analytiky považovány za nejdůležitější od roku 1989, protože rozhodly o budoucnosti polské demokracie a vztahu země s Evropskou unií. Za osm let u moci PiS ovládla státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.
Mezinárodní organizace tvrdí, že vláda PiS porušuje principy právního státu a práva členů LGBTQ+ komunity. Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci zruší kontroverzní opatření uplynulých let, včetně reforem soudnictví, které přivedly soudnictví pod politickou kontrolu a vedly k pozastavení výplat peněz na plán obnovy Polska ze strany Evropské komise.
Tusk slaví, i když volby nevyhrál
PiS však zůstává podle prognóz nejsilnější politickou silou i po nedělních volbách, ale tři opoziční strany už slavily možnost, že by mohly sestavit novou vládu. "Toto pochmurné období je pryč, vláda PiS skončila," řekl bývalý šéf Evropské rady (ER) svým příznivcům a dodal, že "Polsko zvítězilo, demokracie zvítězila" poté, co exit polly naznačily, že opoziční strany budou mít většinu nad PiS .
PiS však zůstává podle prognóz nejsilnější politickou silou i po nedělních volbách, ale tři opoziční strany už slavily možnost, že by mohly sestavit novou vládu.
Podle exit pollů, které v neděli večer uskutečnil institut Ipsos, získala nacionalistická konzervativní strana PiS premiéra Mateusze Morawieckého 36,8 procenta hlasů.
Na druhém místě skončila opoziční liberální (KO bývalého premiéra Donalda Tuska s 31,6 procenty. Prognózy předpověděly PiS 200 křesel v novém parlamentu, což je méně než většina 231 ze 460 křesel.
Jediným možným koaličním partnerem PiS je ultrapravicová Konfederace Svoboda a nezávislost. Podle prognóz však toto seskupení získalo jen 6,2 procenta, což by činilo 12 mandátů, a tedy příliš málo na vládní většinu.
Polský opoziční blok Třetí cesta (TD) nemá v úmyslu vést rozhovory o možné koaliční vládě s úřadující konzervativní stranou.
Místopředseda PSL Dariusz Klimczak pro PAP řekl, že předvolební kampaň a politická pozice TD byly postaveny na kritice strany PiS a jejího způsobu řízení ekonomiky, zdravotnictví a školství, jakož i toho, jak zničila mezinárodní vztahy a postavení Polska v Evropské unii.
Klimczak ozřejmil, že "existuje milion důvodů, pro které se žádný seriózní člověk v politice už s PiS bavit nebude - poté, co nadělali během těchto dvou volebních období".
Na otázku, zda se již plánují jednání TD s KO a Levicí o vládní koalici, poslanec PSL odpověděl, že první setkání a jednání se uskuteční několik hodin po zveřejnění oficiálních výsledků voleb. Dodal, že lídři opozičních skupin jsou neustále v kontaktu.
Lídr lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v rozhlasové stanici RMF FM také vyloučil koalici s PiS, protože - jak řekl - "do voleb jsme šli s heslem: buď Třetí cesta, nebo třetí volební období pro PiS."
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.