Volby vyhraje ANO, naznačuje průzkum. Spolu skončí před Piráty a Starosty

Na druhém místě by byla koalice SPOLU tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s 21,4 procenta, která minule měla 20 procent. Třetí by skončila koalice Pirátů se STAN s výsledkem 17,4 procenta, minule měla 18 procent. Výsledky průzkumu STEM dnes představila televize Prima CNN. Volby v Česku začínají v pátek 8. října.

Do Sněmovny by se dostalo hnutí SPD s výsledkem 12,3 procenta, KSČM se 6,5 procenta a hnutí Přísaha s 5,7 procenta. Hnutí bývalého policisty Róberta Šlachty mělo v minulém průzkumu STEM 2,2 procenta. Nynější vládní ČSSD by podle aktuálního průzkumu s výsledkem 4,4 procenta zůstala mimo Sněmovnu.

Ředitel STEM Martin Buchtík k tomu v diskusním pořadu Partie CNN Prima News vysvětlil, že pokles ANO o zhruba pět procentních bodů neznamená, že by hnutí od předchozího průzkumu ubyla část voličů. "Nešli vlastně nikam, zůstali u ANO. Nerozhodní voliči se přesunuli k jiným stranám," zdůvodnil výsledek s tím, že předseda ANO a premiér Andrej Babiš "měl voliče sešikované už během léta".

Průzkum agentura provedla mezi 24. a 30. září na vzorku 1247 respondentů. Při přepočtu preferencí na mandáty by hnutí ANO získalo 64 poslanců, koalice Spolu 48, Piráti a STAN 39 zákonodárců, SPD 26, KSČM 13 a Přísaha deset poslanců.

Agentura uvádí, že zatímco hnutí ANO mobilizovalo své voliče již před měsícem, u ostatních uskupení je to úkol až do vyvrcholení kampaně. "Model STEM ukazuje situaci na konci září, v době zhruba deseti dní do voleb. Přesto každý sedmý volič váhá, kterou stranu – a zda vůbec nějakou – půjde volit. Ve finiši kampaně politických stran nepůjde jen o to pokusit se přesvědčit váhající, ale do určité míry snížit ochotu se voleb zúčastnit u potenciálních voličů konkurenčních stran," citovala televize vyjádření agentury k modelu.

Buchtík k tomu dodal, že nerozhodní voliči jsou lidé, kteří tolik nesledují politiku, rozhodují se na poslední chvíli a mohou hlasovat na základě emocí. Pro výsledek voleb přitom podle něj bude důležité to, kam se tito voliči přikloní. "Rozhodovat budou spíše ty strany, které se budou pohybovat kolem pětiprocentní hranice. Je to otevřená hra, nedá se to ani týden před volbami určit. V tom jsou ty volby zcela výjimečné," podotkl.

Zástupci stran, jejichž předvolební průzkumy se pohybují kolem pěti procent, ve studiu výsledky průzkumu STEM relativizovali. Místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka řekl, že interní průzkumy strany jí ukazují šest až sedm procent. Onderka je přesvědčený, že sociální demokracie získá přes sedm procent hlasů a že bude úspěšnější než v předchozích volbách. Šlachta řekl, že relevantní budou teprve čísla, která za týden ukáží volby. Stejný názor má poslanec KSČM Jiří Dolejš. Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, jejíž hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci dosáhlo v průzkumu na 1,8 procenta, označila průzkum za zcela úsměvný a podotkla, že STEM má "zakázky na různých ministerstvech".

V diskusním pořadu, kde televize výsledky modelu představila, vystoupili také bývalí předsedové ODS Petr Nečas a KDU-ČSL Cyril Svoboda s někdejším ministrem zahraničí Janem Kavanem z ČSSD. Pozván byl i bývalý předseda KDU-ČSL a TOP 09 Miroslav Kalousek, který se ze zdravotních důvodů omluvil. Nečas se s Kavanem shodl na tom, že společnost je silně polarizovaná a rozdělená. Nečas míní, že takto polarizovaná společnost v minulosti nebyla. Podle Kavana jde o volby, jejichž výsledek se nedá odhadnout. Společnost rozdělila například pandemie a názory na očkování i ekonomické rozdíly mezi lidmi. Bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda míní, že se mnohem víc moralizuje a toto moralizování vytváří dělící čáru. Volby podle něj rozhodnou nerozhodnutí voliči.

Nečas se pozastavil nad tím, že se nevede zásadní parlamentní debata o tzv. Green Dealu, tedy o zelené evropské dohodě. Nečas prohlásil, že na žádnou jinou členskou zemi EU nedopadne tato dohoda tak jako na Česko. Poukazoval přitom na to, že v tuzemsku se 40 procent elektřiny vyrábí z uhlí, automobilový průmysl tvoří čtvrtinu exportu a nepřímo zaměstnává půl milionu lidí, takže kombinace nízkouhlíkové ekonomiky a zákazu spalovacích motorů může mít pro zemi fatální následky.