Von der Leyenová nevyloučila změnu unijních smluv, mezi státy nemá jasnou podporu

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je revizi smluv nakloněn a chce o ní s dalšími unijními lídry hovořit v červnu. Na změnu však nepohlíží příznivě řada členských zemí, které se obávají ztráty svého vlivu na rozhodování evropského bloku.

Zrušení práva veta, posílení role občanů či změna systému evropských voleb patří k desítkám návrhů, s nimiž obyvatelé v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přišli.

"Vždy jsem hájila názor, že jednomyslnost v některých klíčových otázkách nedává smysl, pokud chceme být rychlejší," prohlásila během dnešního slavnostního zakončení konference von der Leyenová, jejíž komise již před časem začala hovořit o většinovém rozhodování například ve věcech zahraniční politiky. Dodala, že pokud bude k přijetí některých návrhů občanů potřeba změnit smlouvy, podpoří to. Sama hodlá v září předložit konkrétní podněty vyplývající z konference.

Francouzský prezident, od něhož nápad uspořádat velkou debatu občanů vzešel, dnes zásah do základních unijních dokumentů rovněž podpořil. "Je evidentní, že bude potřeba reformovat naše texty," prohlásil dnes Macron. Doplnil, že navrhne zařadit diskusi o tomto tématu na program červnového jednání šéfů států v Bruselu.

O úpravě ustavujících unijních pravidel musejí rozhodnout jednotně všechny země a řada z nich pak úpravu potvrzuje v referendu. Zatímco Francie či Německo se k nim dlouhodobě stavějí otevřeně, některé vlády dávají najevo, že v době, kdy se unie po pandemické krizi potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu, nejsou změny smluv na pořadu dne. Podle bruselského webu Politico se nejméně desítka zemí chystá zveřejnit společný otevřený dopis, v němž se staví proti "neuváženým a ukvapeným" snahám o změny smluv. Mezi signatáři výzvy skeptické k úpravám smluv figurují zejména menší státy včetně Česka, Slovinska, Bulharska a skandinávských či pobaltských zemí.

Účastníci konference chtějí kromě změn fungování unijních institucí například větší aktivitu EU v boji proti klimatickým změnám, sociálně spravedlivější ekonomiku, rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel. Zatímco Evropský parlament již přislíbil, že se jejich podněty pokusí převést do praxe, zástupci států hovoří spíše o analýze a diskusi o výsledcích konference.