Vraždění civilistů v ukrajinské Buči označila Sněmovna za válečný zločin

Sněmovna také vyzvala k opatřením, která povedou k surovinové nezávislosti Česka a celé Evropské unie na Rusku. Usnesení podpořilo všech 153 přítomných poslanců.

"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.

"Ke zvěrstvům, která páchá ruská armáda, nemůžeme mlčet," řekl předkladatel návrhu usnesení, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Brutalita ruských vojsk podle něho snese srovnání s genocidou ve Srebrenici a s postupem nacistických jednotek SS za druhé světové války. Bartošek se vyslovil také například pro odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému a pro vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací.

Ruská armáda podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) systematicky páchá válečné zločiny. Ministr je přesvědčen o tom, že pachatelé se z nich budou po ukončení konfliktu zodpovídat. "Dnešní Rusko už je stalinistický režim," prohlásil Lipavský. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslance ujistila, že Česko bude pokračovat v dodávkách vojenského materiálu Ukrajině, konkrétní informace ale kvůli utajení nesdělila.

"Co se děje na Ukrajině, je zvěrstvo," uvedl za opoziční klub ANO Jaroslav Bžoch. Je třeba podle něho podpořit Ukrajinu, tak aby byla schopná se ubránit.

Sněmovna vyzvala k prosazování dalších protiruských sankcí a k jejich stupňování, k zamezení aktivit ruských tajných služeb v Česku a v EU nebo k prošetření původu peněz, za něž ruští občané nakoupili v Česku nemovitosti a další aktiva. Poslanci se vyslovili také k podpoře Moldavska a Gruzie i těch Rusů a Bělorusů, kteří se postavili "proti zločinné válce Kremlu proti Ukrajině". Kroky k surovinové nezávislosti na Rusku pak dolní komora zdůvodňuje tím, aby Rusko nemohlo využít příjmy z prodeje ropy či k financování další vojenské agrese a "rozvratných aktivit proti západu".

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.