Vrchní státní zastupitelství prověří případ reklamy na Čapím hnízdě

Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše.

O tom, že si VSZ už vyžádalo spis k provedení takzvaného dohledu, svědčí podle serveru odpověď městského státního zastupitelství, které odmítlo poskytnout usnesení o odložení věci. „Ve věci (…) bude vyšším státním zastupitelstvím, tj. Vrchním státním zastupitelstvím v Praze vykonán (…) dohled nad postupem státního zástupce,“ sdělila instituce. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová postup svého úřadu odmítla komentovat. "Pokud by ve věci bylo vydáno jakékoli opatření či rozhodnutí, bude vrchní státní zastupitelství informovat prostřednictvím svých webových stránek,“ vzkázala.

"Jedná se o zcela běžný postup," napsal mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala na dotaz ČTK, jak často vrchní státní zastupitelství požaduje dozorové spisy k dohledu. "Dohled může být realizován za podmínek stanovených zákonem kdykoliv, a to jak z úřední činnosti, tak z podnětu," vysvětlil.

Kriminalisté se v případu podle dřívějších informací serveru iROZHLAS.cz zabývali podezřením, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby Čapímu hnízdu za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často jen virtuální položky. Kauza se podle serveru týkala širšího okruhu podezřelých - někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn a letos v červnu policie reklamní větev kauzy Čapí hnízdo odložila. Rozhodnutí kriminalistů následně potvrdilo pražské městské státní zastupitelství.

Ze zákona o státním zastupitelství vyplývá, že vyšší státní zastupitelství je oprávněné vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu a dávat jim písemné pokyny k jejich postupu při vyřizování věcí - tedy například ke konkrétnímu úkonu. Nižší státní zastupitelství se pak musí těmito pokyny řídit. Výjimkou je, pokud je podle něj pokyn v rozporu se zákonem. V takovém případě sdělí vyššímu státnímu zastupitelství písemně důvody odmítnutí, a to pak případně může věc nižšímu zastupitelství odejmout a vyřídit ji samo. Stejně může postupovat také tehdy, pokud je nižší zastupitelství nečinné nebo svůj postup nedůvodně protahuje.

Pražské vrchní státní zastupitelství vykonávalo dohled i v dotační větvi kauzy Čapí hnízdo. Výhrady mělo k délce vyšetřování. V roce 2018 konstatovalo, že dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch nepostupoval dostatečně důrazně a efektivně vůči policii. Loni zase uvedlo, že v trestním řízení vznikly průtahy, když Šaroch bezodkladně nereagoval na nové informace týkající se možného výslechu svědků.

V dotační větvi kauzy je podstatou případu to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v roce 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Obžalobou v této větvi se začne pražský městský soud zabývat v září. Státní zástupce viní Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí maximálně desetileté vězení, žalobce pro ně navrhuje podmínku a peněžité tresty. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.