Výsledky německých voleb výrazněji neovlivní českou ekonomiku, tvrdí analytici

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta a o 0,8 procentního bodu liberální FDP, pro kterou hlasovalo 11,5 procenta voličů. Pro Zelené je nedělní výsledek nejlepší v historii. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala 10,3 procenta, o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety.

"Výsledky německých voleb nepřinesou žádné revoluční změny. Německo tedy zůstane stabilním a spolehlivým partnerem, což je zcela zásadní pro náš zahraniční obchod," řekl ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček. Na obzoru se podle něj může objevit rozpor mezi Německem a ČR ohledně jaderné energie. "Zatímco Němci příští rok vypnou všechny své jaderné reaktory, u nás hodláme budovat nové. To by potenciálně mohlo být problematické a těžko řešitelné téma," dodal.

Nová vládní koalice bude pravděpodobně více apelovat na zavádění zelené energie. "Můžeme se tak dočkat ještě ambicióznějších, troufám si tvrdit mnohdy nerealistických, environmentálních cílů. Německo je ekonomickým hegemonem Evropy, proto lze očekávat, že postoj tamní vlády bude vehementně prosazován i na úrovni EU, což se samozřejmě dotkne i ČR," doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Výsledná vládní koalice bude podle Pfeilera méně tlačit na tradiční rozpočtovou odpovědnost. Vyšší fiskální výdaje budou financovány emisemi vládních dluhopisů. "Proto přišel určitý nárůst výnosů německých vládních dluhopisů. Ten se může přelít i do vyšších výnosů vládních dluhopisů v eurozóně a teoreticky i do zvýšení výnosů tuzemských vládních bondů. Teoreticky by mohla nastat situace, kdy přílišné uvolnění fiskální politiky v Německu povede k prodražení financování českého státu, podotkl.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň při levicovější německé vládě čeká prohloubení závislosti českého průmyslu na Německu. Levnější euro prodraží český export jinam a Německo zvýší svou poptávku po českých polotovarech. "Ovšem poněkud jiných než doposud. Konkrétně na Německo navázaná část autoprůmyslu může oslabit, pokud levicovější vláda zvýší tlak na opuštění spalovacích motorů," poznamenal.

Podle vedoucího partnera EY pro autoprůmysl Petra Knapa se sice zdá, že se budoucí vláda neobjede bez účasti Zelených, a může se tak zvyšovat tlak na automobilky, nicméně pořád by měly převažovat realistické a pragmatické proudy, kdy hlavní strany jsou proti bezhlavému tlačení elektromobility. "Německá společnost má částečně ambivalentní vztah ke svému nejsilnějšímu průmyslovému odvětví, ale věřím, že pragmatismus a vyváženost podpořená ekonomickými argumenty zvítězí. Navíc lze očekávat náročná jednání o podobě budoucí vlády, tak stále bude nějakou dobu fungovat stávající vládní sestava," řekl Knap ČTK.

Německé akcie dnes po zahájení obchodování vystoupaly na desetidenní maximum. Výsledek voleb totiž vyloučil možnost, že se zformuje čistě levicová koalice. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo. "Na případné větší pohyby eura je ještě příliš brzy. Krize s nesestavením vlády zatím nehrozí. Trhy budou ustanovení budoucí německé vlády spíše posuzovat tou optikou, nakolik se k moci dostanou Zelení, než zda formálně vyhrají socialisté nebo konzervativci. Pokud bude role Zelených nakonec silnější, může to posílit oslabující trend eura posledních měsíců," odhadl Bartoň.

Frankfurtská burza reagovala podle něj také velice zdrženlivě. Je stále zhruba dvě procenta pod historickým maximem z letošního léta. 'Nerozhodný' výsledek německých voleb očekávali i burziáni, žádné překvapení, které by vyžadovalo korekci investičních pozic, se tak z jejich pohledu nekoná," uzavřel.