Vývoj vakcín stál miliardy dolarů. Jejich účinnost je ale pro firmy výnosná

Studie o účinnosti vakcín v posledních týdnech způsobily růst jejich objednávek kvůli dalším dávkám. Spojené státy začnou s další dávkou očkování od 20. září a očekávají, že v následujících měsících k tomu využijí zhruba 100 milionů dávek. Británie si minulý týden objednala dalších 35 milionů vakcín od společnosti Pfizer jako další dávku k předchozímu očkování. V Izraeli má nárok na třetí dávku každý, komu je více než 30 let.

To je pro tradiční obchodní model u vakcín značný posun, píše Fickling. I když očkovací látky se v mnoha případech distribuovaly téměř každému na celé planetě, bylo očkování pro farmaceutický sektor tradičně nerentabilní a neoblíbeným odvětvím podnikání. Přípravky, jejichž vývoj trvá roky a stojí miliardy dolarů, nakupují vlády ve velkém objemu, ale pozorně sledují ceny. Často pak stačí jedna dávka na celý život. Tento model mimořádně vysokých počátečních nákladů, nízké marže a minimálního opakování však nepředstavuje pro firmy atraktivní způsob, jak investovat peníze. Po desetiletí se také objevují obavy, že zdroje pro výzkum a vývoj nových vakcín se vyčerpají. Nebýt pravidelného náboru nových zákazníků, protože se stále rodí nové děti, které začnou s obvyklým kolem očkování, skomírala by tato část odvětví ještě více než teď.

Příval objednávek na novou dávku u vakcíny proti covidu-19 ale představuje v tomto modelu zlom. Bohaté země, které traumatizuje největší pandemie za posledních 100 let, se připravují platit vysoké částky, aby zůstaly chráněny. Je také pravděpodobné, že většina ze 7,7 miliardy obyvatel světa bude nakonec dostávat ročně jednu dávku, která se prodává za dva až 20 dolarů (43 až 430 Kč). Covidové odvětví tak bude pravděpodobně mnohem větší než odvětví chřipky, jehož roční hodnota je 6,5 miliardy USD. Stačí se také podívat na zástupy firem, které se snaží prosadit své přípravky v klinických zkouškách, což je ohromující kontrast v odvětví, které se ustálilo v oligopolu firem GlaxoSmithKline, Sanofi, Merck & Co. a Pfizer, poznamenal komentátor.

Zní to jako dobrá zpráva, ale není. Kapacita výroby vakcín je stále omezená, všechny výrobní linky se nyní používají k výrobě další dávky pro bohaté země a nebudou vyrábět první dávky pro méně bohaté. Podle databáze Dětského fondu OSN (UNICEF) se očekává, že firmy, které mají zkušenost se získáním licence na výrobu vakcín, budou mít příští rok kapacitu pro výrobu přibližně 18,5 miliardy očkovacích dávek. To může stačit na očkování v zemích a věkových skupinách, které letos očkování nestihly, a na poskytnutí několika dalších dávek na přeočkování. Pokud by ale bohaté země chtěly opakovat očkování každých pět měsíců, nebude to opět stačit.

Jak ukázala mutace delta, covid-19 má schopnost připravit nové mutace v místech, kde se může nekontrolovaně šířit. Pokud tedy méně bohaté země nebudou moci začít s první dávkou, mělo by to být samo o sobě morálním proviněním, ale riziko vzniku nových mutací může být pro bohaté země i selháním v nejzákladnějším testu vlastního zájmu.

Lepším způsobem, jak o tomto problému přemýšlet, by bylo připustit, že vakcíny nejsou spotřebním zbožím, ale infrastrukturou. Jako podnikání nedávají velký smysl a dokonce i očkování proti covidu-19 nakonec ustoupí do pozadí ve srovnání s výnosnějšími léky na rakovinu nebo nemoci srdce. Jako veřejný statek jsou však skvělé. Tím, že vlády ustoupily od hlubšího zapojení do vývoje a distribuce nových očkovacích látek, nechaly světu větší zátěž nemocemi, než by jinak měl, a to nejen v případě covidu-19, ale i dalších nemocí.

Po 18 měsících této krize se stále nedaří přistupovat ke koronavirům jako ke globálnímu problému, kterým jsou. A to navzdory bilionům dolarů vynaloženým z veřejných i soukromých prostředků. Budeme-li pohlížet na vakcíny jen jako na další odvětví farmaceutického průmyslu, jehož vývoj je desítky let spíše okrajový, je jejich obrovský vědecký potenciál na hranici nefunkčního obchodního modelu. Pokud tato pandemie něco zamění, měla by změnit alespoň toto, uzavírá svůj komentář Fickling.