Od začátku pandemie covidu-19 se koronavirem nakazily více než dvě třetiny Afričanů, což 97krát převyšuje oficiálně hlášený počet případů. S odkazem na dnes zveřejněnou studii Světové zdravotnické organizace (WHO) o tom informuje agentura Reuters.
Analýza zjistila, že do září 2021 bylo viru SARS-CoV-2, jenž způsobuje onemocnění covid-19, vystaveno 800 milionů Afričanů. Oficiální součet případů koronavirové nákazy přitom ke stejnému datu v Africe činil 8,2 milionu.
Skutečné počty nakažených bývají podle WHO obecně vyšší než oficiální čísla, avšak v Africe je tento rozdíl markantnější. V celosvětovém průměru byl podle WHO skutečný počet případů koronaviru 16krát vyšší než počet odhalených infekcí.
Ředitelka africké pobočky WHO Matshidiso Moetiová uvedla, že ačkoliv nemoc prodělalo mnoho obyvatel kontinentu a počty nově hlášených nákaz jsou na ústupu, neznamená to, že Afrika může oznámit vítězství nad covidem-19.
"Riziko, že se objeví smrtelnější varianty, které překonají imunitu získanou při předchozích infekcích, nelze ignorovat," uvedla a vyzvala k posílení testovacích kapacit.
Studie spočívala v syntéze 151 předchozích studií o séroprevalenci v Africe, tedy podílu osob s protilátkami proti SARS-CoV-2 v krvi.
Zjistila, že počet Afričanů, kteří byli vystaveni koronaviru, prudce stoupl mezi červnem 2020, kdy to byla tři procenta, a zářím loňského roku, kdy tento podíl činil 65 procent. Prudký nárůst počtu nakažených byl zaznamenám v souvislosti s variantami koronaviru beta a delta.
Různé studie odhadují, že do září 2021 se koronavirem nakazilo 45 procent světové populace, ale WHO uvedla, že srovnání je obtížné, protože studie pokrývají různá časová období.
Rutinní diagnostické testy v Africe se zaměřují na cestovatele a osoby, které přicházejí do nemocnic s příznaky. Studie séroprevalence tak poskytují data i o bezpříznakových případech, které jinak zůstávají neodhaleny.
Afrika má vyšší podíl bezpříznakových případů koronaviru než jiné části světa. Podíl bezpříznakových případů v Africe podle WHO činil 67 procent. To je částečně dáno tím, že v Africe je méně lidí s rizikovými faktory, jako jsou například cukrovka či vysoký krevní tlak, ale také tím, že má mladší populaci.
Proti covidu-19 bylo dosud v Africe plně naočkováno 209 milionů lidí, tedy asi 16 procent populace.
WHO a další zdravotní organizace se snaží podíl očkovaných zvýšit, ale čelí nízkému zájmu o očkování, což je částečně způsobeno názorem, že očkování je teď méně užitečné vzhledem k tomu, že nyní převládající varianta omikron je méně virulentní.
Podle WHO má smysl se očkovat proti covidu-19 i v případě, že člověk v minulosti nákazu prodělal, jelikož to poskytuje lepší ochranu než imunita, která byla získána pouze na základě předchozí nákazy.
Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.
I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.
Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.