WHO: Polovina světové populace je vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné.

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.

Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Mnoho případů nákazy horečkou dengue je naštěstí asymptomatických nebo způsobuje pouze mírné onemocnění, v některých případech ale může nemoc způsobit závažnější případy a dokonce i smrt. Neexistuje navíc žádná specifická léčba horečky dengue, včasná detekce a přístup k řádné lékařské péči ale úmrtnost snižují.

Symptomy dengue mohou zahrnovat horečku, bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únavu, vyrážku a bolesti v očích. U některých jedinců může dengue způsobit vážnější komplikace, jako je hemoragická horečka (DHF) a šokový syndrom (DSS), které mohou vést k vnitřnímu krvácení, sníženému tlaku krve a smrti.