WHO vyhlásila stav ohrožení. Na vině jsou opičí neštovice v Africe

Virus se šíří ve více než deseti afrických zemích, přičemž převládá jeho nová varianta. Na svém webu to uvedla Organizace spojených národů (OSN).

WHO se řídila doporučením nezávislých odborníků na virus opičích neštovic, kteří se setkali na pozvání organizace na zasedání výboru pro mimořádné situace.

"Výbor pro mimořádné situace se dnes setkal a oznámil mi, že podle jeho názoru současná situace představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Tuto radu jsem přijal," uvedl na tiskové konferenci generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Dodal, že současná situace je něco, "co by se mělo týkat nás všech. Potenciál dalšího šíření v Africe i mimo ni je velmi znepokojující."

Vyhlášení stavu ohrožení nemá konkrétní důsledky. Jeho cílem je upozornit příslušné orgány po celém světě, aby se připravily na možnost vypuknutí nákazy, připomíná DPA.

Ve středu stav nouze vyhlásilo také centrum pro kontrolu a prevenci nemocí Africké unie, které upozornilo, že nákaza se šíří mimořádně rychle. Od začátku letošního roku bylo zaznamenáno přes 15 000 případů nákazy opičími neštovicemi a 461 úmrtí. To představuje nárůst o 160 procent oproti stejnému období loňského roku.

Opičí neštovice (mpox) jsou infekční onemocnění, které se přenáší při blízkém kontaktu. Mají symptomy podobné chřipce a způsobují hnisající vyrážku. Většina případů má mírný průběh, nicméně toto onemocnění může být i smrtelné.

Z Konžské demokratické republiky (KDR) se nejprve šířil endemický kmen onemocnění známý jako Clade I. Zdá se však, že blízkým kontaktem mezi lidmi, především dětmi, se začala šířit nová varianta známá jako Clade Ib.

Opičí neštovice se poprvé objevily v KDR v roce 1970. V květnu 2022 se celosvětově prudce zvýšil počet infekcí, což vedlo WHO k vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, které trvalo do května 2023.

Symptomy opičích neštovic jsou podobné, ale mírnější než příznaky pravých neštovic. Mezi hlavní příznaky patří horečka, bolesti hlavy, svalové bolesti, zimnice, vyčerpání, oteklé lymfatické uzliny a kožní vyrážka.

Opičí neštovice se přenášejí přímým kontaktem s krví, tělními tekutinami nebo kožními lézemi infikovaných zvířat. Přenos mezi lidmi je možný prostřednictvím kapének, přímého kontaktu s tělesnými tekutinami nebo kožními lézemi nakažených osob, a také prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Diagnostika se provádí na základě klinických příznaků a laboratorních testů, jako jsou PCR testy. Neexistuje specifická antivirová léčba pro opičí neštovice, léčba je zaměřena na zmírnění příznaků a podporu pacienta. V případě potřeby mohou být podávány antivirotika nebo imunoglobuliny.