WHO vysvětlila, proč při pojmenovávání nové varianty přeskočila dvě písmena

Než WHO v pátek zařadila variantu B.1.1.529 mezi znepokojivé a přiřadila jí řecké písmeno omikron, objevovalo se v médiích označení písmenem ný. Na sociálních sítích se později vyrojily spekulace, proč organizace přeskočila dvě řecká písmena, uvedla agentura Reuters.

WHO začala pojmenovávat jednotlivé varianty koronavirové infekce podle řecké abecedy na konci května. Cílem bylo názvy zjednodušit pro veřejnou komunikaci a zároveň se vyhnout stigmatizaci jednotlivých zemí, ve kterých byly nové varianty poprvé odhaleny. Například indická vláda svého času kritizovala označení indická varianta pro variantu B.1.617.2, kterou odhalili zdravotníci poprvé loni právě v této asijské zemi.

Dosud WHO identifikovala pět znepokojivých variant (variants of concern) koronaviru: alfa, beta, gama, delta a nově omikron. O stupeň níže jsou sledované varianty (variants of interest), mezi něž patří lambda či mí. Po řeckých písmenech byly pojmenovány i některé jiné varianty, ty však nesplňují kritéria pro zařazení do těchto dvou kategorií. Dalším písmenem na řadě po mí mělo být ný, po kterém následuje ksí. WHO však použila omikron.

To vedlo ke spekulacím, zda se nevyhnula písmenu ksí kvůli obavám z hněvu čínského prezidenta, napsal list The New York Times. WHO se totiž řídí anglickými přepisy řecké abecedy, které se v případě vynechané dvojice píší "nu" a "xi". Anglický přepis jména čínské hlavy státu Si Ťin-pchinga je "Xi Jinping".

Mluvčí WHO Tarik Jašarević v sobotu vysvětlil, že řecké písmeno ný (v angličtině nu) je velmi snadno zaměnitelné ve výslovnosti s anglickým termínem "new", což česky znamená nový. A termín ksí (v angličtině "xi") podle něj organizace nepoužila, protože to je v některých regionech běžné příjmení. Zároveň doplnil, že se WHO snaží při pojmenovávání nemocí hledat takové názvy, které neuráží žádné "kulturní, sociální, národní, regionální, profesní nebo etnické skupiny."

Viry byly v minulosti často pojmenovávány podle míst, kde byly poprvé objeveny, napsala už dříve agentura Reuters a připomněla příklad krvácivé horečky ebola, která nese jméno po stejnojmenné konžské řece, kde virus zdravotníci poprvé detekovali. Tento přístup však může jednotlivá místa poškozovat a může být i nepřesný, jako tomu je v případě pandemie takzvané španělské chřipky z roku 1918, jejíž původ není znám, podotkla agentura.