WHO zaznamenala ve válce na Ukrajině přes 600 útoků na zdravotníky

"Za pouhých deset dní uplyne osm měsíců od (začátku) neustávající války na Ukrajině. Tento týden však bombardování Kyjeva, Dnipra a dalších měst po celé zemi znovu zaměřilo celosvětovou pozornost na přežití civilních obyvatel Ukrajiny a samotného zdravotnického systému," uvedl v tiskovém prohlášení Kluge. "Eskalace humanitární nouze vyžaduje vystupňování humanitární reakce," dodal Kluge.

Hlavní prioritou WHO je nyní reakce na pondělní útoky na zdravotnické struktury. Souběžně s tím pokračuje úsilí o zvýšení počtu a "morálky" vyčerpaných zdravotníků a zabezpečení zdravotnického materiálu. Dalším zásadním úkolem jsou podle Klugeho zdravotní problémy lidí v oblastech, které se Ukrajině podařilo znovu dobýt nazpět.

Třetí prioritou WHO je příprava na výzvy, které s sebou přinese zima. "Příliš mnoho lidí na Ukrajině žije v nejistotě, stěhují se z místa na místo, bydlí v nevyhovujících stavbách nebo nemají přístup k vytápění. To může vést k omrzlinám, podchlazení, zápalu plic, mrtvici a infarktu," uvedl Kluge.

WHO s odvoláním na údaje ukrajinské vlády uvedla, že v zemi bylo od začátku války poškozeno přes 800.000 budov a tisíce lidí nyní žijí buď v hromadných centrech, nebo v poškozených domech bez potřebné ochrany před zimou. Chladné období může být obzvlášť nebezpečné pro rizikové pacienty, starší osoby či matky a jejich novorozence.

Problémy související se zimním počasím a další eskalací konfliktu by podle Klugeho mohly přispět k výraznému vnitřnímu vysídlení. Předpokládá, že v rámci Ukrajiny se budou pohybovat dva až tři miliony lidí a další by mohly opět prchnout do zahraničí. V důsledku toho budou více zatíženy místní zdravotnické služby a zřejmě narostou i problémy v oblasti duševního zdraví. Podle odhadů WHO je duševními poruchami ohroženo deset milionů lidí na Ukrajině.

Podle WHO je zásadní, aby Ukrajina navzdory zuřící válce pokračovala v reformách zdravotnictví, které zahájila před invazí a které již začaly vykazovat výsledky. Kvůli chudobě, která v důsledku ruské invaze hrozí až 60 procentům obyvatel Ukrajiny, je mimo jiné třeba rozšířit všeobecné zdravotní pojištění.