Z ukrajinských měst bylo evakuováno dalších 6623 lidí, mnohem méně než v pátek

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuováká dnes ráno uvedla, že by se mělo na Ukrajině otevřít celkem deset humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst a pro dopravu základním potřeb. Pokračovat měla podle Vereščukové právě i evakuace Mariupolu, kde kvůli útoku ruských vojsk uvázly stovky tisíc lidí.

Od začátku ruské invaze se prostřednictvím humanitárních koridorů podařilo evakuovat na 190.000 civilistů, upřesnila později ukrajinská vicepremiérka. Koridory v oblasti Kyjeva a Luhansku během dnešního dne fungovaly, nicméně plánovaný koridor vedoucí do obléhaného Mariupolu nefungoval naplno vzhledem k tomu, že autobusy směřující do města blokovali ruští vojáci, dodala Vereščuková.

Rusové podle informací ukrajinského velvyslanectví v Česku nechávali muže, kteří město opouštěli, svlékat a hledali na jejich tělěch nacionalistická tetování. 

Humanitární koridor pro obyvatele Mariupolu.Ruští okupanti svlékají ukrajinské muže, kteří odjíždějí z Mariupolu, a hledají na jejich tělech nacionalistická tetování.#StandWithUkraine https://t.co/ItRJKfCoGL

— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 19, 2022

V silně poničeném Mariupolu je problém s nedostatkem vody, potravin a léků, nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Ve městě se před útoky ruských vojsk v krytech a ve sklepích ukrývá přes 300.000 lidí.

Město je obklíčeno ruskými jednotkami už více než dva týdny a blokáda brání dopravení materiální pomoci, uvedl koordinátor Světového potravinového programu (WFP) Jakob Kern. Agentuře AFP řekl, že taktika blokování nouzových dodávek do Mariupolu je ve 21. století nepřijatelná. Situace je podle něj zoufalá i v dalších obléhaných městech Ukrajiny.

Kromě Mariupolu v Doněcké oblasti dnešní dohoda o koridorech zahrnovala i čtyři města v Kyjevské oblasti a čtyři města v Luhanské oblasti, napsala agentura Unian. Do města Cherson obsazeného ruskou armádou by měla být vyslána humanitární pomoc, řekla Vereščuková.

Civilisté z Mariupolu mají podle agentury Unian mířit humanitárním koridorem do města Záporoží. I toto město ale čelí podle místních úřadů útokům ruské armády. V pátek si tam útoky vyžádaly devět mrtvých a 17 zraněných, město proto vyhlásilo 38hodinový zákaz vycházení.

"Děti i staří lidé umírají. Město je zničené a bylo vymazáno z povrchu zemského," citovala agentura AP Michaila Veršnina - policistu, který v troskách Mariupolu natočil video adresované západním vůdcům.

Ruské jednotky už město odřízly od Azovského moře. Pád Mariupolu by znamenal propojení Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, s územími na východě Ukrajiny kontrolovanými proruskými separatisty. Tvrdé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojáky se vedly o velkou ocelárnu Azovstal, která se nachází rovněž v Mariupolu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč stanici BBC řekl, že nejbližší ukrajinské jednotky, které by mohly pomoci obráncům Mariupolu, již bojují proti drtivé síle nepřítele nebo se nacházejí nejméně 100 kilometrů daleko.

Podle odhadů bylo v bojích dosud zničeno 80 procent Mariupolu. V krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla zřejmě nadále zůstává asi 1000 lidí, o jejichž osudu není nic známo. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko BBC řekl, že ve městě nyní probíhají pouliční boje, což brání záchranářům dostat se k lidem uvězněným pod troskami budovy.

Uvnitř Ukrajiny je podle pátečního odhadu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na útěku před válkou asi 6,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dnes oznámil, že počet uprchlíků, kteří odešli do zahraničí, se za den zvýšil o další desetitisíce na bezmála 3,33 milionu.

"Lidé dál utíkají, protože mají strach z bomb, náletů a slepého ničení," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Asi 90 procent z těch, co utekli pryč z Ukrajiny, jsou ženy a děti.