Za mise v Afganistánu vydalo Česko během 16 let tolik, o kolik se letos vláda zadlužuje každých 14 dní

Suma nezahrnuje náklady na vyslání 6., resp. 11 polní nemocnice, jejichž lékařské týmy plnily v Afghánistánu své úkoly už v letech 2002 a 2003. Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáku. Suma také nezahrnuje náklady střežení zastupitelského úřadu ČR v Kábulu, které od roku 2017 zajišťovala vojenská policie.   

Jinak jsou ale zahrnuty všechny výdaje na afghánské mise, jež ministerstvo obrany za léta 2004 až 2020 vykázalo. Jedná se například o náklady zajištění působení skupiny speciálních sil, která v Afghánistánu operovala v letech 2004 až 2009 v rámci operace Trvalá svoboda. Nebo o náklady na vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru v letech 2008 až 2013.  

Průměrně roční výdaje na zajištění afghánských vojenských misí činily v období 2004 až 2020 celkem 967 milionů korun. Nejvyšší výdaje byly vykázány za rok 2009, tehdy dosahovaly 2,3 miliardy korun. Tehdy se časově překryly své klíčové miste českých vojáků v Afganistánu, tedy zmíněné působení v rámci operace Trvalá svobody a působení lógarského týmu. Od roku 2009 měly roční výdaje trendově sestupnou tendenci (viz graf níže).  

České daňové poplatníky vyšly afghánské vojenské mise posledních takřka dvaceti let na nezanedbatelnou sumu přes šestnáct miliard korun. Vše ale nelze přepočítávat čistě na peníze. Česko plnilo svoji spojeneckou roli. Zlepšovalo si svoji pověst ve světě. Stavělo se za určité hodnoty.  

Navíc, vrátíme-li k přepočítávání na peníze, necelá miliarda korun ročně, což je průměrný náklad misí, je z hlediska přínosů nakonec přijatelnou sumou. Při letošním předpokládaném deficitu státního rozpočtu, čítajícím 410 miliard, se česká vláda v roce 2021 zadlužuje průměrně tempem 1,12 miliardy korun denně. To znamená, že o 16,44 miliardy se vládní dluh prohloubí každých čtrnáct až patnáct dní letošního roku. Tento výpočet je čistě nominální. Nezahrnuje tedy dopad inflačního znehodnocení české koruny v letech 2004 až 2020. I tak představuje dobrou perspektivu o výši nákladů afghánských vojenských misí v poměru k celkovému hospodaření státu. 

Co už vrátit bohužel nelze, jsou ztráty na životech českých vojáků, kteří během těch dvaceti let v Afghánistánu zahynuli.