Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.
Prezident Remengesau přirovnal klimatickou krizi k invazi, která ohrožuje potravinovou bezpečnost, ekonomiku, kulturu i samotnou existenci těchto států. „Klimatická krize je naše invaze,“ prohlásil podle serveru The Guardian. „Je to neúprosný a neustálý útok na vše, co nás definuje.“
Na příkladu Palau je možné vidět, co klimatická krize znamená pro malé ostrovní státy. Dříve hojné moře, které bylo zdrojem obživy a bohatství, se nyní stává hrozbou. Pobřeží se postupně noří pod hladinu oceánu, tradiční farmy s taro mizí a obyvatelé čelí nejisté budoucnosti.
„Moře, které nám po staletí přinášelo život, nám ho nyní bere,“ popsal prezident situaci. Změny, které Palau zažívá, nejsou ojedinělé – podobné problémy řeší celé Pacifické ostrovy.
Pařížská dohoda z roku 2015 formálně uznala zvláštní zranitelnost malých ostrovních států. Zároveň slíbila, že globální oteplování udrží „výrazně pod 2 °C“ a bude usilovat o hranici 1,5 °C. Překročení této hranice by pro SIDS znamenalo katastrofu.
Vědecké studie varují, že pokud se oteplení zvýší nad 1,5 °C, mnoho ostrovů bude čelit nevratným ztrátám. Pobřežní oblasti budou zatopeny, zemědělská produkce zkolabuje a biodiverzita mořských ekosystémů bude výrazně omezena.
Jedním z hlavních témat COP29 je vytvoření nového cíle klimatického financování (NCQG), který má nahradit dosavadní závazek poskytovat 100 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím. Palau a další státy SIDS ale varují, že současná jednání nepřinášejí konkrétní výsledky a že finance musí být poskytovány rychle, předvídatelně a ve formě grantů, nikoli půjček.
„Potřebujeme dostatečné, flexibilní a predikovatelné financování,“ uvedl prezident Remengesau. Zdůraznil, že malé ostrovní státy by neměly být nuceny zadlužovat se kvůli problémům, které nezpůsobily.
Konference COP29 představuje pro malé ostrovní státy zásadní příležitost k prosazení jejich zájmů. Remengesau připomněl, že už před rokem 2015 mezinárodní společenství uznalo jejich specifické potřeby. Nyní je třeba, aby tyto závazky nezůstaly jen na papíře.
„Nemáme čas na prázdná slova,“ řekl prezident. „Musíme vidět skutečné kroky, které nám pomohou bojovat s touto krizí.“
Pro Palau a další malé ostrovní státy není COP29 jen další klimatickou konferencí – je to boj o přežití. Prezident Remengesau, který se stane předsedou Aliance malých ostrovních států (AOSIS), slíbil, že tyto státy budou i nadále jednotně požadovat respektování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody.
„Naše budoucnost závisí na kolektivní akci,“ uzavřel prezident. „Prosíme svět, aby stál při nás.“
Katie Price v exkluzivním rozhovoru pro deník The Sun poprvé promluvila o svém nedávném sňatku s podnikatelem Lee Andrewsem. Sedmačtyřicetiletá hvězda trvá na tom, že její nový manžel není žádný podvodník, přestože se kolem jeho minulosti a financí objevila řada pochybností. Pár se vzal v Dubaji v lednu 2026, pouhých deset dní po svém prvním seznámení.
Pro rodinu Osbournových to byl večer plný hrdosti i smutku. Na udílení cen Brit Awards 2026 v manchesterské Co-op Aréně převzaly Sharon a Kelly Osbourneovy cenu za celoživotní přínos pro zesnulého Ozzyho Osbournea. Legendární frontman kapely Black Sabbath zemřel před sedmi měsíci ve věku 76 let, pouhých sedmnáct dní po svém posledním vystoupení v rodném Birminghamu.
Jim Carrey se vyjádřil k vlně spekulací, které vyvolal jeho nečekaný vzhled na předávání cen César v Paříži. Herec na ceremoniálu 26. února šokoval fanoušky natolik, že se na internetu začaly šířit konspirační teorie o jeho klonování. Podle některých příznivců byl totiž umělec téměř k nepoznání.
Simon Cowell se musel na natáčení soutěže Britain's Got Talent podřídit nečekanému zákazu, který má zamezit jeho zlozvyku způsobujícímu vrásky celému produkčnímu týmu. Producenti show se totiž rozhodli zakázat žvýkání žvýkaček poté, co Simon opakovaně nechával použité kousky pod svým porotcovským stolem. Šestašedesátiletý hudební magnát navíc nedávno způsobil trapas, když se před tisíci fanoušky procházel s nalepenou žvýkačkou na svých černých kalhotách, aniž by o tom věděl.
Častí uživatelé služeb České pošty by měli zpozornět. Státní podnik totiž od dubna chystá zdražení, které se bude týkat doporučených i cenných psaní či zásilek. Ceny za některé služby se navíc zvyšovaly už od ledna.
Česko se už v tomto týdnu dozví, zda spolupráce mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou na úspěšném podcastu bude opravdu pokračovat. Všechno nasvědčuje tomu, že se ve studiu sejdou. Otázkou je, co se bude dít.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Britskou královskou rodinou v posledních týdnech otřásá kauza bývalého prince Andrewa, na kterého dokonce vyrukovala policie. Blízcí s ním logicky nechtějí být viděni, ale král Karel III. se o víkendu ocitl na stejném místě jako mladší bratr.
Zajímavá návštěva v uplynulých dnech dorazila za bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Přišla za ním známá česká herečka, která však v posledních letech nemá mezi částí společnosti nejlepší pověst.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.