Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou.
Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times (NYT) ruští vojáci těchto nejméně osm mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.
Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí.
"Rukojmí tam leží, naproti plotu," říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem, včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině.
Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.
Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.
Fotografie těl zastřelených mužů ležících na dvoře, z nichž někteří měli svázané ruce, byly jedněmi z obrázků, které vzbudily po stažení ruských vojsk z Buče ze začátku dubna mezinárodní pozornost. Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy.
Několikatýdenní vyšetřování NYT nicméně přináší nové důkazy - včetně tří videí - že ruští výsadkáři shromáždili a cíleně zastřelili muže vyfocené na onom dvoře, což přímo poukazuje na to, že spáchali válečné zločiny. Ruská ministerstva zahraničí a obrany nechtěla zjištění NYT komentovat.
Reportéři NYT strávili v Buči týdny a ptali se přeživších, svědků, koronerů, policistů a příslušníků armády. Reportéři dali dohromady dosud nezveřejněné záběry ze dne incidentu - jedny z mála důkazů, podle nichž lze vystopovat poslední pohyby obětí.
NYT rovněž všechny zastřelené muže identifikovaly. Byli to manželé, otcové, pracovníci samoobsluhy či místní továrny, kteří před válkou žili jako normální občané. Ale po omezení možnosti odejít ze země po začátku války a s odhodláním chránit svoje okolí se většina těchto mužů připojila k různým obranným silám jen pár dní před tím, než je Rusové zabili. Téměř všichni žili v docházkové vzdálenosti od dvora, na němž pak byla nalezena jejich ležící těla.
Zastřelení zajatých mužů v Buči je "druhem incidentu, který by se mohl stát silnou kauzou při stíhání za válečné zločiny", řekl bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny Stephen Rapp. Rusové zajatce odzbrojili a zadrželi, z hlediska válečného práva se tak již neúčastnili bojů.
Kromě vojáků, kteří muže zastřelili, by mohli být stíháni rovněž jejich velitelé, pokud by se prokázalo, že o incidentu věděli a nezabránili mu, nebo za něj vojáky následně nepotrestali, dodal Rapp.
Zastřelení muži se přestali ozývat svým blízkým 4. března, a jejich bratři, manželky, matky a přátelé je proto začali hledat. V ulicích Buče nicméně hlídkovaly ruské jednotky, takže se příbuzní obrátili na internet a prosili o jakékoliv informace na sociálních sítích.
Těla mužů mezitím stále ležela na onom dvoře. Když pak Rusové asi o měsíc později uprchli, získaly si obrázky těl zastřelených mužů pozornost celého světa i rodin, které hledaly jakékoliv stopy na internetu.
Jedna z žen, která hledala svého manžela, pak jen upravila svou zprávu na facebooku, v níž před několika týdny žádala o informace o svém muži. "Nemusíte už hledat. Našli jsme ho," napsal list The New York Times.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.