Zákon o volbě prezidenta by se mohl změnit, připustil to Rakušan

Rozpory například vyvolává otázka, zda může poslanec nebo senátor podepsat kandidátní listinu více uchazečům o účast ve volbách. Zatímco podle ministerstva vnitra to je možné, Nejvyšší správní soud ve svém doporučujícím vyjádření v roce 2017 podpořil opačný výklad. Ústavní právník Jan Kysela se v pátek také pozastavil nad tím, že do voleb byla připuštěna prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. Ta podala přihlášku s podpisy poslanců minulé Sněmovny, které funkční období vypršelo loni na podzim. Na úřadě se zaregistrovala ještě v době, kdy měli poslanci platný mandát. Ministerstvo se domnívá, že je takový postup v pořádku.

"Rozdílné výklady zákona o volbě prezidenta mohou vyvolávat otázky, které však nyní může vyřešit jen Nejvyšší správní soud," napsal dnes Rakušan. "Po lednových prezidentských volbách se plánuji sejít se svým náměstkem a jeho kolegy nad tím, jaká zpřesnění si zákon zaslouží," doplnil.

Ministerstvo vnitra v pátek do voleb zaregistrovalo devět uchazečů, přihlášky dalších 12 odmítlo. O Hrad se utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, Rohanová, odborový předák Josef Středula a bývalý rektor Tomáš Zima.

Ministerstvo odmítlo zaregistrovat například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Diviše a Karla Janečka, úřad jim neuznal část podpisů voličů, a neměli tak potřebných 50.000 podpisů voličů. Všichni tři již avizovali, že se obrátí s odvoláním na Nejvyšší správní soud. Přidají se k nim pravděpodobně i další kandidáti. Termín mají do středy 30. listopadu.