Žalobce trvá na přísnějších trestech pro Ratha i další osoby

Žalobce odkázal na svůj návrh u hlavního líčení, ve kterém žádal prodloužení pravomocného sedmiletého trestu z první části kauzy alespoň o dva a půl roku. Rathovi advokáti to už dříve odmítli.

Prvoinstanční Krajský soud v Praze na konci ledna 2020 uznal bývalého politika vinným z přijímání úplatků a manipulace se zakázkami. Trest z první větve případu mu prodloužil o rok a peněžitý trest navýšil na 18 milionů korun. V kauze odsoudil také největší českou stavební společnost Metrostav, které uložil zákaz účasti ve veřejných zakázkách na tři roky a peněžitý trest deset milionů korun.

Pražák nyní žádá, aby soud kromě Metrostavu uložil odvolací senát stejný trest zákazu účastnit se veřejných zakázek i jeho dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure. Podle něj totiž veškeré zisky firmy zůstávají v koncernu Metrostav. "Převod části majetku na Metrostav Infrastructure byl veden pouze snahou vyhnout se trestu," uvedl žalobce. S tím nově vzniklá firma nesouhlasí. Podle její právní zástupkyně šlo o běžnou transakci.

Sama společnost Metrostav vinu v rozsáhlé kauze údajných manipulací s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji odmítá. Právník firmy Ondřej Bláha žádá, aby odvolací senát zrušil odsuzující prvoinstanční rozsudek a případ mu vrátil k novému projednání, případně aby Metrostav osvobodil. "Neprokázalo se , že by trestný čin spáchali bývalí zaměstnanci (Pavel) Pilát a (Jiří) Anděl," prohlásil. Za nevinné se považují i další obžalované firmy. V případu jich figuruje sedm.

Metrostav už dříve uvedl, že zejména zákaz veřejných zakázek by měl na společnost obrovský dopad. Podle žalobce je ale tento trest na místě, protože trestný čin byl spáchán právě v souvislosti s veřejnou zakázkou. "Pokud by nebyl uložen zde, tak není důvod, aby existoval," řekl novinářům. Trest naopak navrhuje zpřísnit.

Ústřední trojicí dnes projednávané kauzy je stejně jako v první části případu někdejší hejtman Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. Manželům uložil soud také osmileté tresty, což je o dva roky víc, než dostali v první části kauzy. I jim krajský soud navýšil peněžité tresty, podle nepravomocného rozhodnutí mají zaplatit po 20 milionech korun. Podle Pražáka by měl celý majetek Kottových i Ratha propadnout. Také manželé by podle něj měli strávit ve vězení delší čas.

Rath a Kottovi si podle lednového verdiktu krajského soudu na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.

Trojice k odvolacímu jednání nepřišla. Stejně jako většina dalších obžalovaných včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu. Piláta souhlasili Rath a Kottovi s projednáním kauzy v jejich nepřítomnosti. Obžalobě spolu s nimi čelí dalších pět lidí, kteří od prvoinstančního Krajského soudu v Praze odešli s nepodmíněnými i podmíněnými tresty.

Rath si už odpykával sedmiletý pravomocný trest uložený mu za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Letos v lednu byl bývalý politik z vězení podmíněně propuštěn. Na svobodě jsou i manželé Kottovi.