Západ by měl podle Macrona zvážit, jak se postaví k ruským požadavkům při vyjednávání

"Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko," řekl Macron. "To bude jedním z témat při jednání o míru, takže se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu," dodal.

Rusko i Spojené státy, které stojí v čele západní obranné aliance, tento týden uvedly, že jsou ochotny spolu jednat, ačkoliv americký prezident Joe Biden to podmínil tím, že Putin musí projevit vůli ukončit válku na Ukrajině. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zase jednání podmínil uznáním anexe čtyř ukrajinských oblastí Spojenými státy.

V telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem Putin v pátek řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Ten dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajina také dříve uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.

Macron v Bílém domě ve čtvrtek oznámil, že v "následujících dnech" bude s Putinem hovořit. "Budu s ním nadále mluvit, protože se neustále snažíme předejít další eskalaci. Budu chtít mluvit například o bezpečnosti (ukrajinských) jaderných elektráren," řekl francouzský prezident.

Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k jednacímu stolu. "Ve správnou chvíli a za podmínek, které si určí Ukrajinci, jim pomůžeme zajistit mír," řekl Macron. Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března a neměla žádný výsledek. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.

Několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, 8. února, řekl Putin Macronovi, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy ruské požadavky označily za nepřijatelné. Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do Severoatlantické aliance až v roce 1999. Nyní se o členství v alianci uchází Finsko a Švédsko, zatím jim chybí souhlas Turecka a Maďarska.