Zastropování cen energií je podle AMSP jistotou pro živnostníky. Demonstrace odborů přesto bude

Vláda v pondělí oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Cenový limit se bude týkat i živnostníků a malých a středních firem, které jsou v případě elektřiny na síti nízkého napětí a v případě plynu podniků s odběrem do 630 megawatthodin (MWh) ročně. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu.

Asociace žádala zastropování cen energií už od letošního jara. Aktuální krok vlády proto uvítala. Podle předsedy představenstva asociace Josefa Jaroše to přispěje minimálně k určité míře jistoty mezi nejmenšími podnikateli a živnostníky. Ty totiž podle něho současný vývoj na trhu s energiemi a také pokračující inflace dostává řadu firem i do existenčních potíží.

"Jelikož je současné zastropování zaměřeno na maloodběratele, je zřejmé, že jde primárně o pomoc pro podnikatele, jejichž provoz není energeticky zásadně náročný," upozornil Jaroš.

Připomněl, že stejně zásadní ovšem bude finální podoba pomoci středním podnikům a průmyslu. Tu by měla vláda představit ve středu. "Zde dlouhodobě, kromě zastropování, voláme i po přímé finanční pomoci na bázi dočasného krizového rámce," řekl Jaroš. Jednání s vládou o možnosti případné podpory podle něj zatím pokračují.

Za stejné ceny jako maloodběratelé by měly elektřinu a plyn nakupovat samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Vláda vedle toho podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravuje i opatření pro větší podniky a průmysl. Řešení pro ostatní firmy vláda představí ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na evropské řešení vysokých cen energií, řekl Fiala.

Odbory podle Středuly po zastropování cen energií demonstraci neodvolají

Odbory nepočítají s tím, že by teď po rozhodnutí vlády o zastropování cen energií odvolaly svou plánovanou demonstraci v Praze. Dál s ní 8. října na Václavském náměstí počítají. ČTK to řekl předák Českomoravského konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. ČMKOS, která demonstraci svolává, je s 31 svazy a 270.000 členů největší odborová centrála v zemi. Její šéf Středula nyní sbírá podpisy pro svou kandidaturu na prezidenta.

"Není podle našeho soudu důvod demonstraci odvolat. Jedno rozhodnutí vlády celou situaci nemění," řekl Středula. Podle něj vláda sice rozhodla o stropu na ceny, ale stále zbývají požadavky na růst minimální mzdy a platů či kolem daňových změn.

Podle odborového předáka nejsou přesně jasné ani dopady, jaké bude zastropování cen mít. Podotkl, že s odbory o dopadech na zaměstnance nikdo nejednal a podklady předáci nedostali. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí večer uvedl, že by výdaje na zastropování měly činit nejvýš 130 miliard korun. Na pokrytí by stát využil daň z neočekávaných zisků, výnos z emisních povolenek či dividendy.

Odboráři z ČMKOS svou demonstraci s názvem "Pět minut po dvanácté" ohlásili na svém shromáždění minulé pondělí. Vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně v Česku. Kritizovali kabinet za nečinnost. "Vláda má příležitost do toho dne (8. října) činit kroky. Bohužel zatím nemáme příliš důvod věřit, že to zvládne. Jsme nespokojeni, rozzlobeni, odhodláni bojovat za lepší Českou republiku. Vláda má dostatek času, aby konala," řekl při oznámení akce před týdnem Středula.

Na oznámení demonstrace reagoval pak hned ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že v pořádání takových akcí v době, kdy vláda opatření chystá, nevidí logiku. Zmínil, že buď odbory chtějí konstruktivně jednat a hledat řešení, nebo demonstrovat.