Zdanění druhých bytů: Lék na přehřátý nemovitostní trh, nebo nesmysl?

Prvotní myšlenka je tedy taková, že se bude zvyšovat daň z nemovitých věcí, a to právě u těchto druhých, třetích, čtvrtých bytů. Tento přístup má však velkou řadu odpůrců. Většina těchto bytů je využívána jako byty investiční a slouží svým majitelům k pronájmu.

„Pokud budou majitelé těchto bytů nadměrně zatíženi daní, lze očekávat, že tento nárůst nákladů na držbu bytu budou promítat do nájmu. V konečném důsledku tedy zvýšenou daň přenesou na nájemníky bytu. Zvýšení daně z druhých bytů odradí od jejich nákupu jen velmi málo potencionálních zájemců a nepovede tedy ke snížení jejich cen,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Jedním z hlavních argumentů příznivců zdanění druhých bytů tedy je, že narůstá počet lidí, kteří si pořizují investiční byty a díky tomu se zvyšuje cena bytů a rostou hypoteční sazby. „Za prvé si nemyslím, že to je ten hlavní důvod. Samozřejmě zákon poptávky a nabídky je v případě nemovitostí u nás neúprosný a realita se teď ukazuje v přímém přenosu. Tady by se slušelo spíše zaměřit se na stav stavebního zákona u nás. Aneb, pokud vám někdo v Brně je ochoten zaplatit skoro sto tisíc za metr čtvereční, no neberte to. Nicméně každý, kdo alespoň trochu zná zákon o dani z nemovitých věcí tuší, že návrh na takovou koncepcí zdanění je přitažený za vlasy. Vždy je třeba vzít v úvahu realitu a díky současnému systému výpočtu daně z nemovitostí by to pro mnoho lidí mohla být velká a zbytečná peněžní zátěž navíc,“ popisuje Vlastimil Bijota, partner fondu DaVinci Investments.

„Pokud tedy máme a chceme uvažovat o zvýšení daní z nemovitosti v určité rovině, uvažujme koncepčně a nepřenášejme to víceméně na lidi, kteří chtějí jezdit na své chaty. Osobně bych po uplynulých měsících ani nevolil možnost úpravu komerčního koeficientu v případě nemovitostí užívaných k podnikání. Proto pokud hledáme zdroje příjmů, myslím, že jich je dost neefektivně řešených i mimo nemovitostní segment,“ podotýká Bijota.