Zelenskyj nečekaně promluvil k Rusům. Putin debatoval se studenty

"Zelenskyj v projevu předneseném na své narozeniny tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly brzy navrátí území, které dříve bylo součástí Ukrajiny," napsal ruský internetový list Gazeta.ru.

Jeden z obyvatel Belgorodu si podle listu Moskovskij komsomolec postěžoval, že v jednu chvíli na všech dostupných televizních kanálech vysílali jen Zelenského projev v ukrajinštině, provázený záběry ukrajinských vojsk - taková "čertovina" se podle očitého svědka děla. Oblastní správa serveru RBK sdělila, že došlo k "nepovolené záměně televizního signálu z družice".

Něco podobného se odehrálo i v listopadu, kdy vysílání rozhlasové stanice určené ruským vojskům, která loni v únoru vpadla na Ukrajinu, načas v Belgorodské oblasti vystřídalo vysílání ukrajinského rozhlasu.

Gazeta.ru tvrdí, že naopak ruští hackeři zahájili "kolektivní kybernetický útok" na Německo v odvetě za rozhodnutí kancléře Olafa Scholze poskytnout Ukrajině tanky Leopard. Na výzvu uskupení KillNet zareagovali podle listu hackeři nejméně ze 17 skupin.

Rusko, které na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se loni v září pokusilo zabrat rovněž okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Kyjev a většina světa tyto anexe neuznávají.

Ukrajinským jednotkám se loni na podzim podařilo osvobodit část okupovaných území, včetně města Cherson, odkud se ruské síly musely stáhnout v listopadu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se Rusové za 11 měsíců války dokázali zmocnit, ale pouze načas.

Putin debatoval v Moskvě se studenty, ale k tankům se nevyjádřil

Ruský prezident Vladimir Putin se během dnešní návštěvy Moskevské státní univerzity vyhnul vyjádření k přelomovému rozhodnutí Německa dodat tanky Ukrajině. Místo toho rozdával studentům rady ohledně kariéry a kladl otázky na jiná témata, upozornila agentura Reuters.

Oznámení Německa, že po týdnech tlaku od svých spojenců pošle na Ukrajinu tanky Leopard 2, vyvolalo hněvivou reakci ruského ministerstva zahraničí a ruského velvyslanectví v Berlíně, ale prezident se tomuto problému vyhnul.

Putin, který plynně hovoří německy a který jako důstojník tajné služby KGB sloužil v bývalém východním Německu, strávil více než hodinu odpovídáním na otázky studentů.

Jen nepřímo v debatě probleskovala válka Ruska proti Ukrajině. Student, který se představil jako Vladislav Olejnik z Ruskem okupované části východoukrajinské Luhanské oblasti, řekl Putinovi, že se loni zúčastnil "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, a jeho snem by bylo pracovat pro tajnou službu FSB, kterou Putin kdysi vedl jako ředitel. Putin poděkoval studentovi za jeho službu vlasti a řekl, že FSB rozhodně bude brát zřetel na jeho ambice. Jiný student uvedl, že se staral o své sourozence ve věku devíti, 10 a 16 let, když matka loni odešla na frontu jako zdravotní sestra. Putin odvětil, že se jí "hluboce klaní".

Putin kritizoval západní země, když naznačil, že některé státy podle něj využívají válku na Ukrajině jako záminku ke "zrušení" ruské kultury. To je podle Reuters často opakované, ale ničím nepodložené tvrzení Moskvy. Putin řekl, že Rusové si dál budou užívat Beethovena a Bacha. "Jsme součástí světové kultury," uvedl.

Putin udělal pouze nepřímou narážku na současné mezinárodní napětí, když s odkazem na spojenecké jednotky rozmístěné v členském státě NATO poznamenal, že Německo - "přísně vzato" - zůstává pod americkou vojenskou okupací.