Na Krymu, v Krasnodarském kraji a v Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska se dnes ve vysílání ruských televizí objevil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jak slibuje osvobodit okupovaná území. Ruská média to přičítají hackerům, kteří pronikli do vysílání ruských televizních stanic. Stalo se tak v den, kdy má Zelenskyj 45. narozeniny.
"Zelenskyj v projevu předneseném na své narozeniny tvrdil, že ukrajinské ozbrojené síly brzy navrátí území, které dříve bylo součástí Ukrajiny," napsal ruský internetový list Gazeta.ru.
Jeden z obyvatel Belgorodu si podle listu Moskovskij komsomolec postěžoval, že v jednu chvíli na všech dostupných televizních kanálech vysílali jen Zelenského projev v ukrajinštině, provázený záběry ukrajinských vojsk - taková "čertovina" se podle očitého svědka děla. Oblastní správa serveru RBK sdělila, že došlo k "nepovolené záměně televizního signálu z družice".
Něco podobného se odehrálo i v listopadu, kdy vysílání rozhlasové stanice určené ruským vojskům, která loni v únoru vpadla na Ukrajinu, načas v Belgorodské oblasti vystřídalo vysílání ukrajinského rozhlasu.
Gazeta.ru tvrdí, že naopak ruští hackeři zahájili "kolektivní kybernetický útok" na Německo v odvetě za rozhodnutí kancléře Olafa Scholze poskytnout Ukrajině tanky Leopard. Na výzvu uskupení KillNet zareagovali podle listu hackeři nejméně ze 17 skupin.
Rusko, které na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se loni v září pokusilo zabrat rovněž okupované části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Kyjev a většina světa tyto anexe neuznávají.
Ukrajinským jednotkám se loni na podzim podařilo osvobodit část okupovaných území, včetně města Cherson, odkud se ruské síly musely stáhnout v listopadu. Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se Rusové za 11 měsíců války dokázali zmocnit, ale pouze načas.
Putin debatoval v Moskvě se studenty, ale k tankům se nevyjádřil
Ruský prezident Vladimir Putin se během dnešní návštěvy Moskevské státní univerzity vyhnul vyjádření k přelomovému rozhodnutí Německa dodat tanky Ukrajině. Místo toho rozdával studentům rady ohledně kariéry a kladl otázky na jiná témata, upozornila agentura Reuters.
Oznámení Německa, že po týdnech tlaku od svých spojenců pošle na Ukrajinu tanky Leopard 2, vyvolalo hněvivou reakci ruského ministerstva zahraničí a ruského velvyslanectví v Berlíně, ale prezident se tomuto problému vyhnul.
Putin, který plynně hovoří německy a který jako důstojník tajné služby KGB sloužil v bývalém východním Německu, strávil více než hodinu odpovídáním na otázky studentů.
Jen nepřímo v debatě probleskovala válka Ruska proti Ukrajině. Student, který se představil jako Vladislav Olejnik z Ruskem okupované části východoukrajinské Luhanské oblasti, řekl Putinovi, že se loni zúčastnil "speciální vojenské operace", jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, a jeho snem by bylo pracovat pro tajnou službu FSB, kterou Putin kdysi vedl jako ředitel. Putin poděkoval studentovi za jeho službu vlasti a řekl, že FSB rozhodně bude brát zřetel na jeho ambice. Jiný student uvedl, že se staral o své sourozence ve věku devíti, 10 a 16 let, když matka loni odešla na frontu jako zdravotní sestra. Putin odvětil, že se jí "hluboce klaní".
Putin kritizoval západní země, když naznačil, že některé státy podle něj využívají válku na Ukrajině jako záminku ke "zrušení" ruské kultury. To je podle Reuters často opakované, ale ničím nepodložené tvrzení Moskvy. Putin řekl, že Rusové si dál budou užívat Beethovena a Bacha. "Jsme součástí světové kultury," uvedl.
Putin udělal pouze nepřímou narážku na současné mezinárodní napětí, když s odkazem na spojenecké jednotky rozmístěné v členském státě NATO poznamenal, že Německo - "přísně vzato" - zůstává pod americkou vojenskou okupací.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.