Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nikdy nepožádal o nasazení západních vojenských jednotek na Ukrajině pro boj proti ruské invazi. V úterý to uvedl Bílý dům.
Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby reagoval na spekulace, které na závěr nedávného summitu evropských lídrů v Paříži prezentoval Emmanuel Macron.
Macron po konferenci evropských lídrů v Paříži prohlásil, že "třeba udělat vše potřebné", aby se zajistila porážka Ruska po napadení Ukrajiny. To však znepokojilo několik evropských spojenců včetně Německa.
"Zelenskyj o to nežádá, žádá jen o nástroje a možnosti. Nikdy nežádal, aby za jeho zemi bojovali zahraniční vojáci," citovala AFP prohlášení Kirbyho.
Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.
I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.
To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP.
"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.
Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.
Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.
"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.
Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Agáta Hanychová je za roky v šoubyznyse zvyklá na cokoliv, ale v domácnosti by žádné podpásovky nečekala. Přesto se jich dočkala od jedné z nejbližších osob. Kdo a co jí řekl?
Na konci léta šokovalo českou veřejnost úmrtí populárního herce Karla Heřmánka. Největší ranou byl jeho nečekaný odchod pro rodinu. Až s odstupem tří měsíců se jeden z pozůstalých rozhodl promluvit o tom, jak rodina momentálně funguje.
Letošní advent začal prvního prosincového dne a nastala pravá vánoční nálada. Jaké tradice se každoročně pojí s předvánočním obdobím?
Legendární britský zpěvák Elton John, známý nejen svými ikonickými hity, ale také angažovaností v charitativních aktivitách, přiznal, že kvůli problémům se zrakem nemůže vidět svůj nový muzikál The Devil Wears Prada, který měl premiéru v londýnském West Endu. Sedmasedmdesátiletý umělec přiznal, že ztráta zraku na jednom oku a výrazné zhoršení vidění na druhém mu znemožnily naplno si užít výsledek své práce.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Počasí v Česku slibuje do konce týdne zajímavou situaci, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle meteorologů je pravděpodobné, že bude sněžit. Dokonce i v nížinách.
První ryze prosincový týden začal s výstrahou na hrozící ledovku, která zůstane v platnosti i po většinu úterního dne. Meteorologové už ale naznačili, jak bude i v dalším průběhu týdne. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají teploty odpovídat začátku posledního kalendářního měsíce.